Charles Explorer logo
🇬🇧

Posthumanist Philosophy for Religious Studies: Introductory Readings

Class at Faculty of Arts |
ARL500148

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

V druhém týdnu výuky v únoru proběhne krátké setkání, v rámci něhož bude koncept kurzu představen a zájemci si mohou vyjasnit, co je čeká. Je doporučeno se předem seznámit se seznamem literatury.

V září se bude konat intenzivní týden, během kterého budeme spolu číst vybrané kapitoly, aby se osvětlily i nejkomplexnější pasáže. Mezičas by se měl optimálně využít k přečtení literatury a zaznamenání vyvstanuvších otázek.

Za účelem vzájemné komunikace bude založena DiscordApp skupina, aby mohli studující sdílet podporu a doporučení.

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

POZOR!!!! Kurz má netradiční formu: intenzivní týden v září 2020. První krátké setkání v druhém týdnu výuky. Jazykem kurzu je čeština, ale četba bude v angličtině.

PRVNÍ SETKÁNÍ: PO 24.2., 17:25, 225V !!!!!

Kurz má za cíl skrze vybranou četbu uvést studující religionistiky do díla dvou autorů a jedné autorky, jejichž texty se vyznačují originálním řešením problematiky chápání světa, kterou rozvrhl, ale nedovedl do konce klasický strukturalismus. Jacques Derrida, první ze tří autorů, se zaměřoval zejména na nemožnost čistoty konceptů samotných, tj. jakousi radikálně sekulární formu negativní teologie. Druhý autor Gilles Deleuze se naopak soustředil na imanentní konstrukci konceptů, jejichž existence a působení jsou vždy vnitřně rozdělené, proměnlivé a dočasné. Donna Haraway, ač feministická post-marxistka vycházející z prostředí biologie a sociologie vědy, též řešila status konceptů konstruktivisticky. Kromě zájmu o de/rekonstrukci patří mezi další společné znaky všech tří autorů to, že nikdo z nich již neoperuje se zdánlivě neproblematickým konceptem „člověka“, který dříve, byť nedefinovaný, sloužil k arbitrárním definicím některých esencí. Jejich inovace úzce souvisí s dislokací binarity příroda/kultura.

Vliv těchto myslitelů na současné bádání je zcela zásadní, přičemž Derrida byl vlivný především v osmdesátých a devadesátých letech, čímž se dostal do humanitního povědomí, zatímco Deleuze a Haraway získali výrazný vliv až v posledních dekádách, poté co se Derridova dekonstrukce ukázala jako omezující. Seminář je zaměřen tak, aby se účastníci a účastnice naučili číst primární texty, získali základní představu o intelektuálním kontextu a pochopili dopady těchto filosofií na humanitní bádání obecně. První část bude věnována Derridovi, druhá a nejdelší Deleuzovi a třetí Haraway, jejíž práce je příkladem způsobu, jakým by mohli humanitní vědci a zejména religionisté v současnosti pracovat.