Anotace
Koncept slovanských literatur, slovanské kultury, slovanského národa a slavistiky jako vědy zkoumající slovanství v jeho nejrůznějších projevech se zrodil v 19. století. Bělem posledních 200 let procházelo slavistické učení nejrůznějšími proměnami pod vlivem aktuálních vědeckých diskurzů, idelogických doktrín a geopolitické i metodologické orientace jednotlivých představitelů slavistiky. Otázku, co dnes znamená studium slovanských literatur, si budeme pokládat prostřednictvím četby konkrétních textů, které zachytily vývojové peripetie slavistiky a pomohou nám chápat její místo mezi humanitními vědami minulých dob i současnosti.
Orientační literatura:
Karásek, Josef: Slavische Literaturgeschichte. Leipzig 1906.
Kollár, Jan: Über die literarische Wechselseitigkeit zwischen den verschiedenen Stämmen und Mundarten der slavischen Nation, 1837.
Prevolf, Josef (též Perwolf): Slavjaně, ich vzaimnyja otnošenija i svjazi. Varšava 1886, 1888, 1890, 1893.
Pypin, A: Istorija slavjanskich litěratur. Sankt-Petěrburg I. 1879, II. 1884. (česky Praha 1880, 1882).
Štěpánek, Vítězslav (Sila Samsonyč): Slovanské úvahy. Nár. soc. tisk, Praha 1908.
Weingart, Miloš: Slovanská vzájemnost. Úvahy o jejích základech a osudech. Bratislava 1926.
Wollman, Frank: Slavismy a antislavismy za jara národů. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1968.