Syllabus
Srbská literatura staršího období a lidová slovesnost I. 1. Úvod, základní pojmosloví. 2. Cyril a Metoděj; hlaholice a cyrilice. 3. 11.-12. století; Ljetopis popa Dukljanina. 4. 13. století; hagiografie; svatý Sáva. 5. Památky právního charakteru. 6. 14.-15. století; kroniky a skutky panovníků. 7. Knihtisk v srbském prostředí. 8. 16.-17. století; Pajsije. 9. 18. století; tzv. Ruskoslovanské období. 10. Specifika Černé Hory. 11. Specifika Bosny a Hercegoviny. 12. Osvícenství u Srbů. 13. Předpoklady národního obrození.
Srbská literatura staršího období a lidová slovesnost II. 1. Úvod do folkloristiky. 2. Kralević Marko. 3. Slovesný folklor Bosny a Hercegoviny. 4. Srbské pohádky I. 5. Srbské pohádky II. 6. Sběratelé srbského folkloru. 7. Junačke pesme. 8. Středověké srbské legendy. 9. Ljetopis popa Dukljanina. 10. Srbské pověsti. 11. Černohorský folklor. 12. Balkánské mýty. 13. Humorky.
Annotation
Srbská literatura staršího období a lidová slovesnost I.
Přednášky se snaží v komparativním přístupu sledovat literární vývoj v Srbsku, Černé Hoře a Bosně a Hercegovině zemích od nejstarších dob až do počátku národního obrození. Počátky srbsky psané literatury jsou spojené přímo s počátky prvního psaného jazyka Slovanů - staroslověnštinou a činností sv. Cyrila a sv. Metoděje. Studenti se tedy nejprve seznámí s jejich prací a působením a následně s přechodem z hlaholice na cyrilici a počátky vlastní srbské literatury. Hlavní důraz je kladen na hagiografie a díla kronikářského typu. Dalším výrazným obdobím byl vznik knihtisku a jeho první uplatnění v srbském prostoru. Nakonec bude věnována pozornost poměrně složitému období 16-18. století s výrazným ústupem literatury vzhledem k dějinným událostem, včetně tzv. ruskoslovanského období. Na závěr se studenti seznámí s myšlenkami osvícenství v srbské kultuře a předpoklady změn v 19. století.
Srbská literatura staršího období a lidová slovesnost II.
Přednášky se snaží v komparativním přístupu sledovat literární vývoj v Srbsku, Černé Hoře a Bosně a Hercegovině zemích od nejstarších dob až do počátku novověku s větším důrazem na lidovou slovesnost. Hlavní pozornost bude věnována první recepcím folkloru v literárních dílech (lidové legendy, exempla a pověsti v kronikách, hagiografiích apod.) a analýze těchto památek. Studenti by se měli velmi dobře zorientovat v průnicích a inspiracích literárních památek a památek lidové slovesnosti, které jsou na Balkáně velmi úzce provázané již od počátků psané literatury.