Sylabus
* Dějiny polské literatury
Vyučující: Doc. PhDr. Petr Poslední, CSc.
Cílem přednášky je seznámit posluchače s principy a proměnami modernosti v polské literatuře od 20. let 20. století do roku 1989, a to v kontextu vývoje literární kultury ve středoevropském prostoru. Důraz bude kladen na koncepce avantgardy a přehodnocení literárních tradic ve dvou rozdílných systémech meziválečného dvacetiletí a po roce 1945. Výklad se soustředí na myšlení o literatuře z komunikačního a sémiotického hlediska se zvláštním zřetelem k dialogické povaze literárního procesu. Jednotlivá díla budou interpretována v souvislosti s tendencemi k normativnosti i uvolňování estetického cítění, k udržování i narušování kontinuity uměleckého vývoje. 1. Nová literární komunikace Skamandritů. 2. Mezi ?revolučností" ideologickou a estetickou (20. léta). 3. Witkacyho koncept Čisté formy a expresionistické inspirace. 4. Experimentální narativita Gombrowiczova a Schulzova. 5. Tradice psychologické prózy. 6. Od krakovské avantgardy ke katastrofismům. 7. ?Druhá" literární kultura za války. 8. Poválečné diskuse v Polsku a exilu. 9. Doktrína ?socialistického realismu" a etapa ?účtování". 10. Mezi Przybośovou a Miłoszovou koncepcí poezie. 11. Rozpad ?fasádové" kultury a hnutí Solidarita. 12. Role Nové vlny a pokolení BruLionu. 13. Proměny ?grotesknosti".
* Dějiny maďarské literatury
Vyučující: Doc. Csaba Gy. Kiss, CSc.
Cílem přednášky je kontinuálně seznamovat posluchače s dějinami maďarské literatury 20. století, ozřejmit význam literárního časopisu Nyugat a skupiny literátů, kteří se kolem něho soustředili, a to v první, druhé a třetí generaci se zachycením vývojových a estetických rozdílů. Věnovat pozornost specifickým rysům maďarské literární avantgardy a konečně přiblížit posluchačům rozdělení literárního života na dva proudy, tzv. urbánních autorů a autorů lidových. Seznámit je s hlavními literárními postavami a vývojovými tendencem meziválečného literárního života. Z poválečné literární problematiky bude větší důraz kladen na skupinu autorů časopisu Újhold a na jejich další literární zaměření, na vliv existencialismu a francouzského ?nového románu". Charakteristické rysy schematismu 50. let, jeho dopad na tvorbu vybraných autorů a jeho překonávání. 1. Společenské pozadí vzniku časopisu Nyugat; jeho postavení v literárním kontextu, vývoj. Vůdčí osobnosti básníků a prozaiků sdružených kolem tohoto časopisu. 2. Maďarská avantgarda, vliv expresionismu a surrealismu. 3. Urbanisté a jejich literární program. 4. Tzv. lidoví autoři a jejich umělecké společenskonápravné a umělecké cíle. 5. Tzv. druhá a třetí generace Nyugatu. 6. Periodizace poválečného vývoje maďarské literatury. 7. Profilování literárních proudů v poválečném období. 8. Literární skupina soustředěná kolem časopisu Újhold. 9. Charakteristika schematismu a jeho působení na tvorbu. 10. Postupné oživování literárního života, žánrové i stylové obohacování. 11. Vliv francouzského ?nového románu" a existencionalismu. 12. Kritické účtování s válečnou minulostí. 13. Odraz skutečnosti v parabole, grotesce a utopii.
* Dějiny slovenské literatury
Vyučující: Doc. PhDr. Rudolf Chmel, DrSc.
Mgr. Jana Pátková, Ph.D.
Cílem přednášky je seznámit posluchače s dějinami slovenské literatury 20. století. Poznání plurality literárních směrů a proudů v meziválečné literatuře, její redukce v letech 1939-1948 a zejména v letech 1948-1989 dává posluchačům kompletní obraz literárního vývoje ve 20. století. Pozornost bude zacílena na charakteristiku a okolnosti vzniku jednotlivých uměleckých směrů v meziválečném období (expresionismus, symbolismus a neosymbolismus, avantgardní tendence, katolická moderna, nadrealismus, lyrizovaná próza a naturizmus). Budou osvětleny základní periodizační mezníky 2. poloviny 20. století, které odrážejí společensko-politickou charakteristiku jednotlivých období. Důraz bude kladen na estetické programy a proměny poetiky slovenské literatury: od hledání orientace v bezprostředně poválečném období přes období schematismu 50. let a jeho překonávání v podobě návratu avantgardních tendencí (neomodernismus, nadrealismus, ?Konkretisti", ?Osamelí bežci"). Tzv. období náhradních řešení (70.-80. léta) představuje výzvu pro analýzu tzv. historismu a vztahu k literární tradici. 1. Periodizace, společensko-politický kontext. 2. Naturalismus v slovenské próze a jeho geneze. 3. Expresionismus v meziválečném období. 4. Mezi realismem a expresionismem. 5. Slovenská moderna. 6. Poezie v meziválečném období: dozvuky symbolismu a neosymbolismus, avantgardní tendence. 7. Próza v meziválečném období: lyrizovaná próza a naturizmus. 8. Periodizace poválečného vývoje slovenské literatury. 9. Pokus o obnovení pluralitního modelu literatury (1945-1948): avantgardně-kreativní linie, povstalecká próza, koncepce širších prozaických celků, socialistický realismus. 10. Tzv. industrializovaná literatura (1949-1956), klasifikace termínu schematismus (na úrovni tématu a tvaru literárního díla), diskuse o kladném hrdinovi. 11. Vymanění z literárního schematismu (1956-1963): pokus o oživení literárního života, inovace výrazových prostředků, diskuse o folklóru. 12. Slovenská próza 60. let: návrat k filosofickému a literárnímu existencialismu, vliv tzv. francouzského nového románu, experimentální linie. 13. Období náhradních řešení - návrat ke schematismu počátku padesátých let, tematický příklon k historismu.
Anotace
Cílem výuky je posluchače ve třech dílčích přednáškách seznámit se základními vývojovými tendencemi slovenské, polské a maďarské moderní literatury (20. století). Student si osvojuje základní vývojové tendence literatury svého areálového jazyka (polština, maďarština, slovenština) a je seznámen se základními poznatky o vývoji bezprostředně sousedících a paralelně se vyvíjejících literatur.
Tento komparativní přístup je významným předpokladem k snadnějšímu porozumění a reflexi středoevropského literárního kontextu ve 20. století.