Sylabus
1. Systémové rysy evropského myšlení a estetiky.
2. Platón a trojí koncepce umělecké tvorby v jeho pojetí.
3. Aristotelés jako zakladatel teorie umění. Aristotelovo filosofické myšlení a nárys rétoriky a estetiky.
4. Aristotelova teorie uměleckých druhů: epos a historie, teorie tragédie.
5. Vývoj estetického myšlení po Aristotelovi, estetika Říma, poetika, rétorika, architektura.
6. Psedolonginos a traktát o vznešenu.
7. Plótinos.
8. Rané křesťanství a jeho poměr k umění. Aurelius Augustinus, Boethius.
9. Byzantská kultura, patristika, slovesnost, výtvarné umění.
10. Problém středověku v evropské kultuře. Proměny evropské mentality.
11. Scholastika a výměr umění.
12. Středověký symbolismus.
13. Pozdní scholastika, problematická hranice mezi středověkem a novověkem.
Anotace
Cílem přednášek je seznámit studenty s obrazem příznačných evropských motivů literární reflexe od antiky do počátku novověku. Přednáška vychází ze skutečnosti, že každá národní kultura východoevropského prostoru funguje v širších souvislostech evropské kultury a bez povědomí o těchto souvislostech je stěží pochopitelná. Tím spíše, že kultury slovanských národů se s evropským kontextem nejen vyrovnávaly, ale také do něj aktivně zasahovaly. Přednáška nemá dávat pouhý opis témat, ale postihnout systémovou povahu evropského myšlení o umělecké tvorbě, spor platónské a empirické linie uvažování. Speciální témata poetiky, jež byla po staletí chápána jako disciplína popisná a normativní, jsou proto uváděna do souvislostí estetických a zčásti filosofických. V první
části předmětu je charakterizován materiál antického myšlení: Platón, Aristotelés, Plótinos, Pseudolonginos, výhled k estetickému uvažování středověku a počátkům novověku.