Syllabus
1. Úvod do problému, metodologie a seznámení s literaturou.
2. Italské renesanční estetiky a poetiky, linie vzdělaneckého umění a linie empirická.
3. Klasické teorie tragédie ve Francii.
4. Opozice vůči klasicismu: vznik dvojí teorie novodobého historismu v tzv. sporu stoupenců antiky a zastánců modernosti.
5. Opozice vůči klasicismu: Voltairova reforma tragédie, vznik měšťanské truchlohry a její teorie (Diderot, Lessing).
6. Opozice vůči klasicismu: počátky úvah o vztahu eposu a románu: Giraldi Cinzio, Pigna, Huet. Postřehy romanopisců klasického věku.
7. Historická typologie stylů (Winckelmann). Protiklad antického a moderního světa u Friedricha Schillera.
8. Schellingova filosofie a jeho Filosofie umění. Schellingovy myšlenky o románu.
9. Hegelova filosofie a jeho Přednášky o estetice. Hegel jako teoretik moderní tragédie a románu.
10. Kantův převrat v dějinách estetiky. Teorie „vznešena“.Schillerovy Listy o estetické výchově člověka.
11. Hermeneutika jako filosofická disciplína. F. Schleiermacher. Dilthey, Heidegger, Gadamer.
12. Historická poetika. Scherer, Veselovskij, Potěbňa.
13. Kritika pozitivismu na přelomu
19. a
20. stol. Formalismus, strukturalismus. Revize v tzv. poststrukturalistické a postmoderní diskusi.
Annotation
Cílem přednášky je nabídnout pohled na příznačné motivy literární reflexe od počátků novověku do 20. stol.
Jádrem předmětu je výklad věnovaný období klasicismu, vrcholící německým klasickým idealismem, zejména pak teoretickými pracemi F. Schillera, G. Hegela a F. Schellinga. Systémovým rysem tohoto období je stoupající obhajoba jedinečného života a hledání jeho souladu s „během světa“. V estetickém myšlení se tato snaha projevila ve dvojí koncepci novodobého historismu, ve vzniku nových žánrů (měšťanská truchlohra, rozvoj románu), ve vývoji „subverzívních“ literárních stylů (manýrismus, ironie). Významným momentem je dále Kantův obrat v estetickém myšlení. Přednáška se bude dále zabývat vznikem hermeneutiky jako filosofické disciplíny, historickou poetikou, kritikou pozitivismu na přelomu 19. a 20. století, formalismem a strukturalismem, a bude završena debatou o tzv. poststrukturalismu a postmodernismu.