Syllabus
Obecná sociologie II Navázání na Sociologický proseminář a Obecnou sociologii I (1 přednáška) ? představení koncepce kursu, sylabu, požadavků pro získání atestace, doplňující informace ? připomenutí a doplňky k tématům probraným v předchozích kursech (struktura, jednání, konsensus, konflikt, sociální řád, sociální konstrukce reality a její symbolický rozměr) I. vrstva: Socializace mezi sociálním řádem a anomií: gender, rodina a škola (3 přednášky) ? socializace a její význam politický, ekonomický a sociologický; primární a sekundární socializace, resocializace; socializace a identita; enkulturace a individuace; psychologické a antropologické vlivy na sociologické chápání socializace; pojetí kognitivního a morálního vývoje jedince a jejich význam pro sociologii ? význam kategorie genderu pro zkoumání společnosti, identity a sociální struktury; pojmy gender a pohlaví; základní principy kritiky naturalizace genderu; vývoj sociální a sociologické reflexe genderové problematiky; místo studií rodu a feministického hnutí ve vývoji sociologie ? rodina jako základní stavební kámen společnosti (?), dynamika a struktura rodiny v moderní společnosti, vývoj sociologické reflexe tématu, rodina a životní cyklus, problematika tzv. postmoderní rodiny ? vzdělání jako sociální instituce a systém makrospolečenské reprodukce; role vzdělání v modernizačním procesu, kritika soudobé institucionalizace vzdělání; systémy a aktéři vzdělávání, spor o smysl vzdělání; vzdělanostní příležitosti a mobilita II. vrstva: Totožné a odlišné / "Společenství identity" a společnost (3 přednášky) ? identita člověka, kolektivní identita, habitus; kolektivní vědomí sociální totožnosti a procesy sociální exkluze a inkluze; sociologická kategorie cizince; esencialistická a konstruktivistická pojetí identity; identifikace a diference (distinkce) jako základní nástroje re-konstrukce identity, krize identity, politika identity (multiplicita subjektivit), nová sociální hnutí ? společenství (pospolitost) versus společnost, tradiční a moderní společenství, sociologické uchopení dvou základních typů lidských uskupení/vazeb ? sociální diferenciace a agregace v moderní společnosti, sociální skupina, veřejnost x masa x dav x sociální agregát, pojetí masy a davu, sociální třídy jako příklad sociální agregace a diferenciace ? národ a etnikum (i jako komunita), rasové a etnické vztahy, národní stát a nacionalismus, etnicita, migrace, aktuální problémy realizace multikulturní společnosti III. vrstva: Sociální stratifikace a ekonomický život jako sociologický problém (3 přednášky) ? systémy sociální stratifikace a strukturace: pre-moderní společnosti a současnost (otroctví, kasty, stavy, třídy; elita a masa jako model sociální stratifikace), dynamika stratifikace s přechodem z tradiční k moderní společnosti; třídy a vrstvy v moderní společnosti: dvě tradice teorie a výzkumu sociální stratifikace; makro a mikro perspektiva třídní analýzy; společenský vývoj a problémy Marxova modelu; diskuse o smyslu kategorie sociálních tříd a jejím reálném významu; stratifikace jako aktuální téma: třídy a sociální hnutí jako subjekty společenského pohybu, význam středních tříd a diskuse o jejich krizi, teze o postindustriální společnosti a stratifikace v kontextu globalizace ? mobilita a její formy v kontextu duality sociální struktury a aktéra, mobilita jako znak sociálního života v soudobých společnostech; důsledky sociální mobility: problém sociální nerovnosti; spirála chudoby a kultura bídy, společenská očekávání a "třídní prostupnost"; komparace a zvláštnosti české společnosti z hlediska sociálních struktur, stratifikace a mobility ? práce a ekonomický život: ekonomika a společenská dělba práce; lidský a společenský význam práce; ekonomika v sociologické teorii - ekonomika a sociální struktura, ekonomická směna jako vzor pro sociologickou teorii, problematika daru a nezištnosti; sociální formy ekonomické existence; problematika struktury zaměstnanosti jako indikátoru společenského vývoje; nezaměstnanost ze sociologické perspektivy; nástin vývoje organizace produkce v souvislosti s proměnami práce a participace (v organizaci i ve společnosti) Obecná sociologie III Obsahově je výklad rozdělen podle následujících okruhů: Základní pojmy obecně-sociologického přístupu k sociální změně. Teorie modernizace, industriální a postindustriální společnosti. Změny životního prostředí jako sociální a globální problém. Sociální souvislosti industrializace a urbanizace. Dynamika změn politického života, moc, stát, byrokracie,demokracie. Dynamika inovace, sociální souvislosti změn vědění a techniky, moderní rizika. Revoluce, válka a sociální hnutí. Globalizace, modernizace a rozvoj.
1. Sociální změna jako téma obecné sociologie (sociální vývoj, stabilita, změna, periodizace dějin, sociální čas, pokrok a regres, lineární a cyklická sociální změna, transformace, pojem modernizace v sociologii); teorie modernizace, industriální a tradiční společnost. Postindustrializace, informatizace, kultura postmoderny. Soudobé diskuse o modernizaci a globalizaci v sociologii.
2. Dynamika životního prostředí, kultura a civilizace, demografické aspekty, lokální a globální environmentální změny. Změny životního prostředí lidských sociálních útvarů, lidská a sociální ekologie, společnost a příroda. Moderní společnost a ekologická krize. Dynamika urbanizace (vývoj měst, fenomén města a jeho význam kulturní a civilizační, dopady a důsledky urbanizace a industrializace, městský způsob života, ekologie města a problémy umělého prostředí, vzory urbanizace): město a modernizace.
3. Technické změny a inovace (technika ? civilizace ? kultura, vědění ? ideologie - věda, věda, výzkum, vývoj, produkce, aplikační cykly, zrychlení tempa změn, ?technověda? a sociální souvislosti rozvoje vědy a techniky, inovace technická a sociální. Moc techniky a technika moci, technika a organizace, technika a komunikace, politické, kulturní a environmentální důsledky technické dynamiky. Nové technologie a lidský potenciál, technika jako prostředek nebo cíl?). Riziko a riziková společnost, sociální a technická změna.
4. Dynamika změn politického života, stát, moc, demokracie, byrokracie (politika a moc, sociologie moci, národní stát a společnost, historické změny státu, jeho funkce a struktury, politické systémy, strany a ideologie, demokracie a občanství, politické jednání a participace, byrokratické systémy, oligarchie, technokracie, proměny moderního státu v kontextu sociálních změn, národ a nacionalismus).
5. Dynamika globalizace soudobého světa a její sociologické aspekty (globalizace a historický proces, kolonialismus a jeho důsledky, globální svět vzájemné závislosti, globální média a kulturní směny, globální trh a obchod, komunikační a informační sítě, globální hnutí a sítě, nadnárodní prostory, národy a nezávislost, divergence bohatých a chudých zemí, státy, multinacionální korporace, organizace, instituce, kulturní integrace a kulturní pluralita, multikulturalita, identita a symboly, globalizace politiky). Hlavní globální problémy a jejich interakce, proces globalizace a reflexivní modernizace.
6. Dynamika kolektivního jednání. Sociální a politické revoluce, válka, sociální hnutí (pojem revoluce, historické typy revoluce, teorie revoluce, důsledky revoluce, komparativní sociologie revolucí, kolektivní jednání, sociální hnutí, násilné a reformní sociální změny). Aktuální problémy institucí, hodnot a kulturní změny, modernizace a rozvoje, globalizace rizik.
Annotation
Kurz vede k porozumění základním souvislostem různých stránek společenské reality, tj. posílení schopnosti strukturovaného a dynamického vidění sociální reality pro následné obohacování teoretického obrazu jak o časem prověřené (relativně stabilní, ve vědě "fungující") vklady různých sociologických paradigmat a teorií, tak o inspirace v rovině "sociologické představivosti?. Dalším (podpůrným) cílem je prověřování smyslu obecné sociologické rozvahy empirickou reflexí praxe; nejde samozřejmě o soustavnost empirické evidence, ale o podstatné ilustrace souvztažnosti teoretické a empirické roviny poznání.
V této (druhé) části navazuje na vstupní tématiky struktury a jednání, sociálního řádu (a dilematem konsensu a konfliktu), procesuality vztahu jedince a společnosti jako sociální konstrukce reality apod. Koncentruje se jednak na témata sociální identity, komunity, etnických vztahů či náboženství (v sociologické reflexi vztahu jedinec-pospolitost-společnost), jednak na témata primárně socioekonomického a sociopolitického rozvrstvení a strukturace moderní společnosti.