Syllabus
Obecná sociologie II
Navázání na Sociologický proseminář a Obecnou sociologii I (1 přednáška)
- představení koncepce kursu, sylabu, požadavků pro získání atestace, doplňující informace
- připomenutí a doplňky k tématům probraným v předchozích kursech (struktura, jednání, konsensus, konflikt, sociální řád, sociální konstrukce reality, socializace, osobnost, gender, typy aktérů a jejich chování)
I. 'Společenství identity' a společnost (4 přednášky)
- identita člověka, kolektivní identita, habitus; kolektivní vědomí sociální totožnosti a procesy sociální exkluze a inkluze; esencialistická a konstruktivistická pojetí identity; identifikace a diference (distinkce) jako základní nástroje re-konstrukce identity, krize identity, politika identity (multiplicita subjektivit), nová sociální hnutí
- komunita (společenství, pospolitost) versus společnost jako lidské i vědní dilema; sociální diferenciace a agregace: agregát, dav, skupina, vrstva, třída, elita a masa, aj. (jevy a pojmy jako výsledek i předpoklad sociologického zkoumání)
- rodina jako základní stavební kámen společnosti, dynamika a struktura rodiny v moderní společnosti, rodina a životní cyklus, problémy postmoderní rodiny
- národ a etnikum (i jako komunita), rasové a etnické vztahy, národní stát a nacionalismus, etnicita, migrace, aktuální problémy realizace multikulturní společnosti
- náboženství v sociologické reflexi vztahu jedinec ? pospolitost ? společnost
- zájmy, vědění a ideologie v utváření a změně sociálních útvarů; legitimizační systémy v moderní společnosti; základní sociologické koncepty moci
II. Sociální stratifikace, mobilita a struktura: pojetí moderní společnosti (3 přednášky)
- pojmová rekapitulace: stratifikace, struktura a systém (vč. dichotomie sociální vztahy ? sociální sítě); ekonomické (vlastnické, příjmové aj.), stavovské, politicko-mocenské aj. aspekty problematiky; systémy sociální stratifikace a strukturace: pre-moderní společnosti a současnost (otroctví, kasty, stavy, třídy; elita a masa jako model sociální stratifikace)
- třídy a vrstvy moderní společnosti: různost pojetí a jejich souvislosti; dynamika sociální stratifikace a spor o povahu sociologických kategorií: příklad společenských tříd (diskuse o smyslu kategorie a reálném významu sociálních tříd); třídy a sociální hnutí jako subjekty společenského pohybu
- mobilita a její formy v kontextu duality sociální struktury a aktéra, mobilita jako znak sociálního života v soudobých společnostech; důsledky sociální mobility: problém sociální nerovnosti; spirála chudoby, společenská očekávání a ?třídní prostupnost?; komparace a zvláštnosti české společnosti z hlediska sociálních struktur, stratifikace a mobility
III. Vybrané makrospolečenské sféry lidské reprodukce (3 přednášky)
- práce a ekonomický život: ekonomika a společenská dělba práce; lidský a společenský význam práce; povolání a profese; sociální formy ekonomické existence; problematika struktury zaměstnanosti jako indikátoru společenského vývoje; nezaměstnanost ze sociologické perspektivy; genderová dimenze pracovního trhu; nástin vývoje organizace produkce v souvislosti s proměnami práce a participace (v organizaci i ve společnosti)
- pojetí vzdělání a jeho vztah k sociální struktuře a stratifikaci; spor o smysl vzdělání; vzdělání jako systém makrospolečenské reprodukce; role vzdělání v modernizačním procesu; systémy a aktéři vzdělávání; vzdělanostní příležitosti a mobilita; trendy vývoje
- Načrtnutí proměn politiky, veřejnosti, státu a občanství; legitimita a autorita; proměny národního státu a krize institucí sociálního státu; problematika společenské změny v kontextu dichotomie sociální jednání x soc. struktura (úvod do problematiky, těmto tématům se věnuje detailněji Obecná sociologie III)
Annotation
Kurz vede k porozumění základním souvislostem různých stránek společenské reality, tj. posílení schopnosti strukturovaného a dynamického vidění sociální reality pro následné obohacování teoretického obrazu jak o časem prověřené (relativně stabilní, ve vědě "fungující") vklady různých sociologických paradigmat a teorií, tak o inspirace v rovině "sociologické představivosti?. Dalším (podpůrným) cílem je prověřování smyslu obecné sociologické rozvahy empirickou reflexí praxe; nejde samozřejmě o soustavnost empirické evidence, ale o podstatné ilustrace souvztažnosti teoretické a empirické roviny poznání.
V této (druhé) části navazuje na vstupní tématiky struktury a jednání, sociálního řádu (a dilematem konsensu a konfliktu), procesuality vztahu jedince a společnosti jako sociální konstrukce reality apod. Koncentruje se jednak na témata sociální identity, komunity, etnických vztahů či náboženství (v sociologické reflexi vztahu jedinec-pospolitost-společnost), jednak na témata primárně socioekonomického a sociopolitického rozvrstvení a strukturace moderní společnosti.