Sylabus
Navázání na Sociologický proseminář a Obecnou sociologii I. - připomenutí a doplňky k následujícím tématům:
* dilema struktury a (svébytnosti) jednání v dialogu různých pojetí společnosti
* sociální řád a dilema sociálního konsensu a konfliktu (strukturální napětí, rizika a bariéry rozpadu: anomie, odcizení, deviace; solidarita, konformita a sociální kontrola)
* procesualita vztahu jedince a společnosti (jako extraindividuální skutečnosti): interakce a sociální konstrukce reality
* důsledky tohoto procesu na straně jedince: socializace, osobnost a gender (rod) v životním cyklu; socializace a individualizace
* "kolektivní", skupinová, "organizační" aj. chování a příslušné "mikro-" a "mezosociální" útvary
"Společenství identity" a společnost:
* identita člověka, kolektivní vědomí sociální totožnosti a procesy sociální exkluze a inkluze
* komunita (společenství, pospolitost) versus společnost jako lidské i vědní dilema
* národ a etnikum (i jako komunita), rasové a etnické vztahy
* náboženství v sociologické reflexi vztahu jedinec-pospolitost-společnost
* zájmy, vědění a ideologie v utváření a změně sociálních útvarů
Sociální stratifikace, mobilita a struktura: pojetí moderní společnosti:
* pojmová rekapitulace:
* stratifikace, struktura a systém (vč. dichotomie sociální vztahy - sociální sítě)
* ekonomické (vlastnické, příjmové aj.), stavovské, politicko-mocenské aj. aspekty problematiky
* systémy sociální stratifikace a strukturace: pre-moderní společnosti a současnost (otroctví, kasty, stavy, třídy; elita a masa jako model sociální stratifikace)
* třídy a vrstvy moderní společnosti: různost pojetí a jejich souvislosti
* diskuse o smyslu kategorie a reálném významu sociálních tříd: třídy a různá sociální hnutí jako subjekty společenského pohybu ? další stratifikační "úrovně" a popis dynamizujících napětí v sociální struktuře
* mobilita a její formy (obecně), jejich zdroje, historické okolnosti a kombinace
* důsledky sociální mobility: problém sociální rovnosti, společenská očekávání a ?třídní prostupnost?
* komparace a zvláštnosti české společnosti z hlediska sociálních struktur, stratifikace a mobility
Hlavní makrospolečenské sféry lidské reprodukce:
* práce a ekonomický život: ekonomika a společenská dělba práce; lidský a společenský význam práce; subjektivní stránky práce; sociální formy ekonomické existence: práce, zaměstnání a podnikání - jejich aktéři; povolání a profese; vlastnictví v ekonomickém životě; práce na trhu moderních ekonomik; pracovní systémy a participace (na nich)
* vzdělání a vzdělávání: spor o smysl vzdělání - pojetí vzdělání a jeho vlivu na sociální strukturu a stratifikaci (funkcionalistické, konfliktualistické aj. přístupy); vzdělanostní příležitosti a mobilita, trendy vývoje; systémy a aktéři vzdělávání; učitel jako příklad specifičností dělby práce, profese a procesů profesionalizace i možností kariéry)
* politika, veřejnost; stát a občanství [pouze úvod do tématu, které pokračuje v dalším semestru]: moc a politická moc, legitimita a autorita, panství /dominance/; stát a jeho občan.
Sociální struktura, stratifikace a segmentace života prizmatem společenské změny:
* úvod k porozumění procesuality (dynamiky) společenského života v jeho celistvosti [jde pouze o "náčrt" propojenosti změn v různých úrovních sociálního systému; téma sociální změny pokračuje v dalším semestru]
Anotace
Kurz vede k porozumění základním souvislostem různých stránek společenské reality, tj. posílení schopnosti strukturovaného a dynamického vidění sociální reality pro následné obohacování teoretického obrazu jak o časem prověřené (relativně stabilní, ve vědě "fungující") vklady různých sociologických paradigmat a teorií, tak o inspirace v rovině "sociologické představivosti?. Dalším (podpůrným) cílem je prověřování smyslu obecné sociologické rozvahy empirickou reflexí praxe; nejde samozřejmě o soustavnost empirické evidence, ale o podstatné ilustrace souvztažnosti teoretické a empirické roviny poznání.
V této (druhé) části navazuje na vstupní tématiky struktury a jednání, sociálního řádu (a dilematem konsensu a konfliktu), procesuality vztahu jedince a společnosti jako sociální konstrukce reality apod. Koncentruje se jednak na témata sociální identity, komunity, etnických vztahů či náboženství (v sociologické reflexi vztahu jedinec-pospolitost-společnost), jednak na témata primárně socioekonomického a sociopolitického rozvrstvení a strukturace moderní společnosti.