Sylabus
Byrokracie: fenomén a kritika:V tomto tématickém okruhu půjde o vztahy moderní společnosti a byrokracie. Ukážeme, že byrokratický systém lze pozorovat jako hybrid předmoderního a moderního administrativního řádu. Zejména bude akcentována souvislost s následujícími charakteristikami: hierarchie nerovnosti lidí, absolutismus, demokratizace a koncept účelové organizace, byrokratický systém jako racionální aparát či jako iracionální mašinérie. Hlavní problémy sociologické reflexe byrokratického fenoménu ukážeme na základě souvislostí byrokracie a techniky.
Technika: pokrok či nadvláda. V tomto tématickém okruhu půjde o rozvinutí sociálního a kulturního kontextu techniky. Především jde o vztah moderny a důvěry v techniku, technicismus a technokratické vědomí. Dále pak o souvislosti industrializace a urbanizace, jejich sociální a kulturní důsledky, jejich reflexe v sociologii industriální společnosti a kapitalismu. Významným kontextem byly v nedávné minulosti sociální kritika a sociální hnutí industriální společnosti, revoluce, reforma, institucionalizace sociálních konfliktů. Současné kontexty jsou spojeny zejména s pojmy postindustriální transformace, teorie postindustriální společnosti, vědeckotechnické revoluce, postmodernity. Nezanedbatelným kontextem reflexe technologického problému moderní civilizace je také tzv. kulturní kritika technické civilizace, dynamika sociálních hnutí a společenské produkování alternativních cílů sociální změny.
Riziková civilizace: V tomto tématickém okruhu představíme nezamýšlené a vedlejší důsledky modernizačních procesů, kontexty ekologické krize a environmentálního vědomí. Významným hlediskem bude filosofická a sociologická analýza dualismu moderní kultury a myšlení. Rozlišíme naturalismus a sociální konstruktivismus v environmentalistickém hnutí a v sociologické analýze. Osvětlíme a zhodnotíme roli koncepce tzv. rizikové společnosti a civilizace, pojem globální rizikové civilizace. Významným přístupem je analýza moci a mocenských vztahů panství a instrumentální racionality v procesech modernizačních změn. Exemplifikovat tento přístup lze například v náledujících motivech, jimiž jsou: východiska sociologické kritiky byrokracie a techniky jako systémů orientujících vědění k instrumentálnímu panství nad člověkem a přírodou (Schelerův pojem Herrschaftswissen, odkouzlení světa a primát účelové racionality nad hodnotovou u M.Webera, kritická teorie společnosti a pojem technického panství: Horkheimer,Adorno,Marcuse, Habermas, Mumford, Leiss, Merchantová, Eckersleyová ad.).
Globální problémy, technologické změny a globalizace, Souvislosti byrokracie a techniky v modernizačních kontextech doplníme aspekty sociálních proměn v podmínkách soudobé globalizace. Přitom ukážeme na kontrast mezi technokratickým chápáním globalizace jako technicky podmíněné proměny komunikace a sociologickým rozborem času a prostoru. Pojem časo-prostorového smrštění a soudobý prostor globalizace sociálního. Diferencované sociální prostory (lokální, národní, trans-národní), úrovně globalizace a disjunkce moderních sfér sociálního jednání a jejich efekty znesnadňující sociologické zobecňování.
Další kontextuální rovinou jsou sociální aktéři globální technologické civilizace. Byrokracie, technokracie a elity moci. Globální mocenské nerovnosti, rizika a kontrola sociotechnických systémů. Popis, diagnóza a léčení sociálních problémů a utopie s hledáním odpovědnosti?
Anotace
Cílem kurzu je hlubší a systematické seznámení s vybranými okruhy sociologické tématizace byrokracie v kontextech dynamiky proměn modernity.
Výběrová přednáška je zaměřena na vybrané okruhy sociologické tematizace byrokracie se zaměřením na vymezení problematiky modernity a byrokracie, modernizačního a byrokratizačního procesu.