Syllabus
Byrokracie: fenomén a kritika:V tomto tématickém okruhu půjde o vztahy moderní společnosti a byrokracie. Ukážeme, že byrokratický systém lze pozorovat jako hybrid předmoderního a moderního administrativního řádu. Zejména bude akcentována souvislost s následujícími charakteristikami: hierarchie nerovnosti lidí, absolutismus, demokratizace a koncept účelové organizace, byrokratický systém jako racionální aparát či jako iracionální mašinérie. Hlavní problémy sociologické reflexe byrokratického fenoménu ukážeme na základě souvislostí byrokracie a techniky.
Technika: pokrok či nadvláda. V tomto tématickém okruhu půjde o rozvinutí sociálního a kulturního kontextu techniky. Především jde o vztah moderny a důvěry v techniku, technicismus a technokratické vědomí. Dále pak o souvislosti industrializace a urbanizace, jejich sociální a kulturní důsledky, jejich reflexe v sociologii industriální společnosti a kapitalismu. Významným kontextem byly v nedávné minulosti sociální kritika a sociální hnutí industriální společnosti, revoluce, reforma, institucionalizace sociálních konfliktů. Současné kontexty jsou spojeny zejména s pojmy postindustriální transformace, teorie postindustriální společnosti, vědeckotechnické revoluce, postmodernity. Nezanedbatelným kontextem reflexe technologického problému moderní civilizace je také tzv. kulturní kritika technické civilizace, dynamika sociálních hnutí a společenské produkování alternativních cílů sociální změny.
Riziková civilizace: V tomto tématickém okruhu představíme nezamýšlené a vedlejší důsledky modernizačních procesů, kontexty ekologické krize a environmentálního vědomí. Významným hlediskem bude filosofická a sociologická analýza dualismu moderní kultury a myšlení. Rozlišíme naturalismus a sociální konstruktivismus v environmentalistickém hnutí a v sociologické analýze. Osvětlíme a zhodnotíme roli koncepce tzv. rizikové společnosti a civilizace, pojem globální rizikové civilizace. Významným přístupem je analýza moci a mocenských vztahů panství a instrumentální racionality v procesech modernizačních změn. Exemplifikovat tento přístup lze například v náledujících motivech, jimiž jsou: východiska sociologické kritiky byrokracie a techniky jako systémů orientujících vědění k instrumentálnímu panství nad člověkem a přírodou (Schelerův pojem Herrschaftswissen, odkouzlení světa a primát účelové racionality nad hodnotovou u M.Webera, kritická teorie společnosti a pojem technického panství: Horkheimer,Adorno,Marcuse, Habermas, Mumford, Leiss, Merchantová, Eckersleyová ad.).
Globální problémy, technologické změny a globalizace, Souvislosti byrokracie a techniky v modernizačních kontextech doplníme aspekty sociálních proměn v podmínkách soudobé globalizace. Přitom ukážeme na kontrast mezi technokratickým chápáním globalizace jako technicky podmíněné proměny komunikace a sociologickým rozborem času a prostoru. Pojem časo-prostorového smrštění a soudobý prostor globalizace sociálního. Diferencované sociální prostory (lokální, národní, trans-národní), úrovně globalizace a disjunkce moderních sfér sociálního jednání a jejich efekty znesnadňující sociologické zobecňování.
Další kontextuální rovinou jsou sociální aktéři globální technologické civilizace. Byrokracie, technokracie a elity moci. Globální mocenské nerovnosti, rizika a kontrola sociotechnických systémů. Popis, diagnóza a léčení sociálních problémů a utopie s hledáním odpovědnosti?
Annotation
Bureaucracy - phenomenon and criticism.
This thematic area is about the relations of modern society and bureaucracy. We will show that the bureaucratic system can be seen as a hybrid of pre-modern and modern administrative order. In particular, the connections of the following characteristics will be emphasized: hierarchy of inequality among people, absolutism, democratization and the concept of special-purpose organization, bureaucratic system as a rational instrument or as an irrational machine. The main issues of sociological reflection of the bureaucratic phenomenon will be shown with regard to the bureaucracy–technology context.
Technique - progress or domination.
The next thematic area is about the development of the social and cultural context of technology. Above all, it is the relationship of modernity and trust in technology, technicism and technocratic consciousness. Furthermore, the context of industrialization and urbanization, their social and cultural consequences, their reflection in the sociology of industrial society and capitalism. In the recent past, social criticism and the social movements of industrial society, revolution, reform, institutionalization of social conflicts were an important context. Contemporary contexts are connected mainly with the concepts of post-industrial transformation, the theory of post-industrial society, scientific and technological revolution, postmodernity. The cultural criticism of technical civilization, the dynamics of social movements and the social production of alternative goals of social change are also a significant context of the technological issue of modern civilization.
Risky civilization.
In this thematic area such topics as unintended and side-effects of modernization processes, the context of the ecological crisis and environmental consciousness will be presented. An important aspect will be the philosophical and sociological analysis of the dualism of modern culture and way of thinking. We distinguish naturalism and social constructivism in the environmentalist movement and in sociological analysis. We will explain and evaluate the role of the concept of so-called risk society and civilization alongside with the concept of global risk civilization.
An important approach is the analysis of the power and power relations of the manor and instrumental rationality within the processes of modernization changes. This approach can be exemplified, for example, in the following motifs: the origin of sociological criticism of bureaucracy and technology as systems that orientate knowledge to instrumental domination over humans and nature.
Global challenges, technological change and globalization.
The bureaucracy and technology interplay will be supplemented by aspects of social changes in the conditions of globalization. We will point out the contrast between the technocratic understanding of globalization as a technically conditioned transformation of communication and the sociological analysis of time and space. The concept of space-time compression and contemporary space of social globalization. Differentiated social spaces
(local, national, transnational), levels of globalization and disjunction of modern spheres of social action and their effects that make sociological generalization difficult.
Another contextual level is the social actors of global technological civilization. Bureaucracy, technocracy and elites that concentrate power. Global power inequalities, risks and control of sociotechnical systems.