Rodové ságy představují jeden z nejvýznamnějších vernakulárních korpusů středověké literatury. Jedná se o necelých padesát staroseverských textů různé délky, které popisují dějiny Islandu v době vikinské a mezi něž patří mj. tak slavná díla jako je Sága o Egilu Skallagrímssonovi, Sága o Njálovi či Sága o bitvě na pláních. Temná osudovost, železná logika rodové msty a hrdinské rysy činí ze ság předmět obdivu moderních autorů i kritiků. Mj.
Ted Hughes je označuje za "one of the great marvels of world literature", Seamus Heaney za "testimony to the human spirit's ability not only to endure what fate may send it but to be renewed by the experience" a slavným je výrok Milana Kundery "the glory of the sagas is indisputable".
Odvrácenou stranou literární slávy rodových ság jsou četné a dodnes nevyřešené filologické problémy spojené s jejich vznikem: Jsou rodové ságy pozůstatkem původní staroseverské orální tradice nebo mohly při jejich zápisu spolubůsobit vlivy evropského středověkého písmenictví? Jsou tradovaným "sociálním narativem" či dílem sebevědomých autorů v moderním smyslu slova? Odrážejí pohanskou etiku či prosazují nový křesťanský světonázor? A odráží vůbec realitu doby vikinské či se jedná o fikce srovnatelné s moderními historickými romány? Právě tyto otázky, podstatné pro správné pochopení a interpretaci rodových ság, budou předmětem semináře.
Udělení atestace předpokládá pravidelnou četbu primárních textů, aktivní účast na diskusích a zpracování referátů (ze sekundární literatury v moderních jazycích). Znalost staré severštiny předpokládána není - texty ság budou k dispozici v českých překladech.