V tomto předmětu by se student měl seznámit se základními fonetickými, fonologickými, morfologickými a syntaktickými rysy zvoleného jazyka (bengálština, hindština, sanskrt nebo tamilština). Předpokládá se také dokonalé zvládnutí písma a základní slovní zásoby. Výuka jazyka probíhá po dvou liniích. Pravidelné semináře jsou zaměřeny na rozvoj praktických
řečových dovedností, v případě klasického jazyka (sanskrtu) je tato výuka zaměřená na zvládnutí zhruba první části praktické učebnice (Zbavitel). Základní učebnice budou postupně obohacovány o dodatečné vlastní materiály (ukázky z textů, novinové články, magnetofonové nahrávky apod.). Druhá linie výuky zprostředkovává přehlednou znalost gramatického systému jazyka v jeho základních rovinách, s uvedením do teoretických problémů interpretace struktury daného jazyka.
Zimní semestr: 1.-4. Seznámení se základy písma a fonetiky jazyka; přehled fonologie a fonetiky 5-7. Prohloubení znalosti písma, kombinatorika hlásek, základní slovní druhy 8.-10. První gramatické kategorie; morfologie jazyka 11.-13. Pádové koncovky, význam a používání pádů
Letní semestr: 1.-3. Úvod do syntaxe jazyka; větný pořádek v jednoduchých větách 4.-6 Základní slovesné kategorie, slovesa tranzitivní a intranzitivní 7.-9. Další slovní druhy (adjektiva, adverbia) 10.-11. Slovesné časy - tvorba a použití 12.-13. Postupné rozšiřování slovní zásoby; základní idiomy a fráze
Základní studijní literatura:
ZBAVITEL, D., Sanskrt. Učební texty. Brno 1987.
Další odborná literatura:
ERHART, A., Sanskrt I, Popisná mluvnice, Praha 1967.
FRIŠ, O., Sanskrtská čítanka II (slovník), ČSAV, Praha 1956
KIELHORN, Fr., Grammatik der Sanskrit-Sprache, Wiesbaden 1965.
WHITNEY, W. D., The Roots, Verb-Forms and Primary Derivatives of the Sanskrit Language, Delhi 1988 (n. j. vydání).