Syllabus
V kursu se probírají následující témata:
- Periodizace vývoje slovanských jazyků: příbuznost slovanských jazyků, jazyková rodina, jazykový svaz; jazykové společenství indoevropské, indoevropský prajazyk, jazyky satemové a kentumové; indoevropský ablaut.
- Vztah slovanských jazyků k jiným indoevropským jazykovým rodinám: balto-slovanská příbuznost (hláskosloví, tvarosloví, syntax, slovní zásoba).
- Praslovanština: hláskoslovná charakteristika; vývojové tendence; nářeční rozrůznění praslovanštiny; etnogeneze Slovanů.
- Fonologický systém praslovanštiny a jeho vývoj (absolutní a relativní chronologie):
- zákon přechodu kvantity v kvalitu (změny praslovanského vokalismu, vývoj prozodických prostředků);
- zákon otevřených slabik a jeho důsledky (monoftongizace diftongů, vznik nosovek, metateza likvid atd.);
- praslovanské palatalizační procesy a jejich důsledky (palatalizace velár, palatalizace alveolár, praslovanské přehlásky); hláskové alternace.
- Nářeční štěpení praslovanštiny a fonologické tendence konce praslovanského období (vývoj skupin *tj, *dj, *kt, metateza likvid, l-epentetické, zánik a vokalizace jerů, vývoj nosovek, vývoj jať, vznik vokalické kvantity, vznik měkkostní korelace souhlásek a přestavba slabiky).
- Třídění slovanských jazyků: základní znaky jednotlivých skupin.
Annotation
Kurs je zaměřen na historickou srovnávací fonologii slovanských jazyků. Věnuje se fonologickému vývoji slovanských jazyků převážně v období slovanské jazykové jednoty s přihlédnutím k vývojové fázi indoevropské a baltoslovanské. Slovanský fonologický systém je sledován ve třech rovinách: jako konstrukt pro dobu praslovanskou (s indoevropskými východisky), jako realizace v době rozpadu praslovanské jednoty (reprezentovaná staroslověnštinou) a jako rozvojové tendence zděděné z jednotného období a realizované již po jeho rozpadu. Opírá se o bezpečnou znalost staroslověnštiny a nejméně jednoho současného slovanského jazyka (kromě češtiny).
Atestace:
Atestuje se schopnost systémového popisu a formální analýzy vývojových tendencí slovanského fonologického systému v praslovanském období, přičemž se uplatňuje hledisko porovnávací i konfrontativní. Vyžaduje se schopnost exemplifikace ve staroslověnštině, češtině a ve studovných slovanských jazycích.
