Syllabus
12. 10. - úvodní přednáška, říše Xiongnu a její vztahy s dynastií Han 19. 10. - Xianbeiové a první nehanské dynastie období rozdrobení 26. 10 - Tobové a dynastie Severní Wei versus Rourani 2. 11. - kaganáty Türků a zahraniční politika dynastií Sui a Tang 9. 11. - Ujguři, Tuyuhuni a další sousedé dynastie Tang 16. 11. - Kitani a jejich dynastie Liao 23. 11. - Džurčeni a jejich dynastie Jin 30. 11. - Tanguti a říše Západní Xia 7. 12. - Čína jako součást říše Mongolů 14. 12. - Mongolové po pádu dynastie Yuan a jejich vztah s mingským dvorem 21. 12. - vzestup Mandžuů a pád dynastie Ming 4. 1. - mnohonárodní impérium dynastie Qing
Annotation
Již od nejstarších dob měly kontakty s okolními etniky velký vliv na vývoj čínského státu a postupem doby hrály nehanské etnické skupiny stále větší roli. Nehanská etnika postupně ustavila vlastní císařské dynastie, které na dlouho ovládly nejen území současné Číny, ale mnohdy i velkou část Střední a Vnitřní Asie. Tyto dynastie jsou však často prezentovány jako součást čínských tradic císařské vlády a vzhledem k povaze dochovaných pramenů psaných převážně čínskými historiky jsou nazírány optikou čínské konfuciánské historiografické tradice, kterou přebírají i moderní čínští historikové. Nehanské dynastie jsou tak většinou posuzovány podle role, kterou sehrály v dějinách Číny a etnických Číňanů a jejich odlišná etnická a kulturní identita je často marginalizována s poukazem na údajnou postupující sinizaci a přebírání čínských kulturních modelů.
Vzhledem k multietnickému a multikulturnímu charakteru současné Číny jsou vzájemné soužití různých etnických skupin a střetávání menšinových kultur s kulturou a politikou majoritní hanské populace stále aktuálními otázkami, které se často dotýkají nejen vnitřní politiky ČLR, ale mnohdy i jejích zahraničních vztahů (například problematika
Tibetu a Xinjiangu). Přednášky Mgr. Hrubého nabízejí diachronní pohled na problematiku historického vývoje nehanských národností a etnických skupin ve vztahu k císařské Číně a majoritní hanské populaci. Jejich cílem je prezentování historického vývoje státních útvarů a říší nehanských etnických skupin v širší perspektivě a jejich začlenění do kontextu dějin východní Asie. Současně přednáškový cyklus nabídne nový pohled na dějiny císařské
Číny od dynastie Han (206 př.n.l.-220) po dynastii Qing (1644-1911) nazíraný mimo tradiční optiku národních dějin.
Tematicky je přednáškový cyklus rozdělen do dvou částí. V zimním semestru 2012/2013 bude pozornost věnována nehanským státním útvarům stepních oblastí čínského severovýchodu a Vnitřní Asie. V letním semestru bude pokračovat přednáškami zaměřenými na vývoj nehanských státních útvarů v jižní a jihozápadní Číně (včetně
Tibetu) a proces čínské expanze a kolonizace této oblasti. Mnohé z těchto politických entit či samostatných enkláv se svébytnou kulturní a historickou tradicí na pomezí světa Číny a Jižní či Jihovýchodní Asie stály dosud zpravidla mimo pozornost historiků, neboť se vzhledem ke specifickým geopolitickým podmínkám nikdy nestaly součástí národních historií.
Přednášky jsou určeny studentům magisterského cyklu všech oborů Ústavu Dálného východu a Ústavu Centrální a Jižní Asie (mongolistika, tibetanistika) a dalším zájemcům.
Zimní cyklus bude zakončen zápočtovým testem, letní pak ústní zkouškou.