Sylabus
Ekologické pojmy a jejich evoluce a přesah do společenských věd
Problém ekologické krize:
Kulturní a sociální ekologii je možné chápat jako reakci na ekologickou krizi, je to vztah člověk - prostředí, společnost - ŽP, konkrétně společnost - krajina, obecně člověk - příroda.
Dva výklady ekologické krize:
A. Lidé se chovají sobecky a nesprávně, lze řešit změnou chování a morálky.
B. Příčinou je socio-ekonomický systém - tržní svoboda v současné době. Omyly vyřešit ekologickou krizi obchodováním s jejími důsledky. Není v současné době řešení bez změny vztahu člověk - příroda. Tato změna není v současnosti uskutečnitelná a přijatelná bezproblémově (v axiologickém i jiném smyslu).
Kulturní ekologie vytváří prostor pro vnímání ekologické krize ve společenských vědách a ve společnosti.
Ekologická krize samotná má své prostorové vyjádření - v krajinné ekologii používaná stupnice N - C (nature - culture patterns) ukazuje posun od přírodního ke kulturnímu - v tomto případě antropogennímu světu. Ekologické krize se přirozeně a vnímatelně pro lidské smysly projevuje v krajině.
Antropocentrismus a jeho kritická reflexe v evropském diskursu.
Anotace
Kulturní ekologie I: je úvodem do reflexe kulturologického myšlení v souvislosti s ekologickou krizí. Důležitější než chronologický přehled je tématické propojení a reflexe souvislostí přírodního a kulturně sociálního fenoménu ve vnímání a
řešení ekologické krize. Moderní a post-moderní redukcionismus a pragmatismus necítí a nerespektuje "Universum" světa ve filosofickém smyslu. Kulturní ekologie I. z tohoto hlediska není pragmatický obor. Je více o způsobu myšlení a jeho vývoji ve společenských vědách v konfrontaci s ekologickým paradigmatem, než o praktickém návodu na vyřešení ekologických problémů společnosti. Je však základem pro pochopení vztahu evropské a americké kultury k ekologii a k environmentalistice, pro pochopení kořenů ekologické krize.