1) Proces formování kyjevského státu. Přijetí kresťanství. 2) Knižní kultura.
Od dopisu na březové kůře a pergamenu k prvotiskům. 3) Nejdůležitejší písemné památky do r. 1563. 4) Rozpad Kyjevské Rusi. Vznik nových kulturních a mocenských center. 5) Velký tatarský vpád.
Důsledky a projevy tatarské nadvlády nad Ruskem. 6) Koexistence literárních a folklorních žánrových systémů. 7) Východoslovanský literární a folklorní epos. Balada. 8) Duchovní verš, nářky.
Pohřební pláče, zaříkadla a obřad. 9) Výpravný folklor. Kouzelná pohádka, mýtická pověst.
Struktura elementárních syžetů pohádky v literatuře. 10) Vzestup Moskevského knížectví. Pád Novgorodu. 11) Žánr historické písně.
Odraz vládnutí Ivana IV. 12) Zrod a vývoj Ruského impéria.
Cílem přednášek je uvést posluchače do problematiky ruských dějin od Kyjevské Rusi po současnost tak, aby byli schopni orientovat se v celkovém historickém a kulturním vývoji a mohli těchto znalostí využít v dalším studiu i v profesionální praxi.
Vedle základních fakt o jednotlivých obdobích, státních útvarech, společenském zrízení, duchovní a kulturní situaci včetně náboženských a filozofických proudu i psycho-ideologické atmosféry se studenti seznámí v souhrnných kapitolách s otázkami, které mají v současnosti politologický význam jako např. vývoj ruské ekonomiky, imperiální expanze, postavení venkovského obyvatelstva, význam armády, smysl kultury a zvláště literatury v ruských dejinách atd. Důležitou součástí je výklad o vztahu Ruska k ostatnímu světu, zejména jeho role v evropské politice. Zvláštní pozornost je věnována výkladu česko-ruských vztahu od obrození a výkladu fenoménu Ruska v českých dejinách, jakož i politicko-ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu vývoji po rozpadu SSSR. Výklad kultury zahrnuje vybrané kapitoly z dějin nejstarší literatury, od 19. stol. pak kapitoly z výtvarného umění, divadla, hudby a filmu. Prednáška pokrývá období od Kyjevské Rusi do přelomu 19. a 20. století.