Annotation
Přednáška si klade za cíl seznámit studenty s vývojem a podobami klasické ukrajinské literatury. Mapuje literární vývoj od konce 18. století, tzn. od prvního použití lidové ukrajinštiny jako jazyka literárního díla. Následující vývoj literatury
(doznívání klasicismu, nastupující romantismus) je sledován nejen v kontextu domácím, ale i ve srovnání se situací v literatuře české a okrajově i v jiných slovanských literaturách. Pozornost je věnována jednotlivým romantickým ?školám", z osobností je detailní pohled zaměřen na T. Ševčenka, jenž měl určující význam pro další vývoj literatury a výrazně přesahuje lokální význam. Kromě uvedení tradičních ?interpretačních klíčů" je brán zvláštní zřetel na současné
?mytologické" interpretace jeho díla (H. Hrabovyč, O. Zabužko). Literatura 2. poloviny 19. století je charakterizována převážně v obecných rysech; studenti se seznámí se stěžejními realistickými díly a základními specifickými rysy ukrajinského realismu. V průběhu celého přednáškového cyklu je zohledňován a zdůrazňován odlišný literární vývoj v
Haliči, na Bukovině a na ukrajinském území spadajícím pod Ruské impérium. Zvláštní pozornost je věnována přelomu 19. a 20. století, kdy se ke slovu dostává nová generace spisovatelů, kteří se snažili narušit národnický diskurs a ukrajinskou literaturu více otevřít evropským vlivům, obohatit ji tematicky i formálně.
Bibliografie
Poliščuk, Ja.: Mifolohičnyj horyzont ukrajinskoho modernizmu. Ivano-Frankivsk 2002
Ukrajinske slovo: ed. Jaremenko, V., Fedorenko, J. Kyjiv 1994.
Mojsijenko, A.: Tradyciji modernu i modern tradycij. Kyjiv 2001.
Sto padesát let česko-ukrajinských literárních styků: ed. O. Zilynskyj. Praha 1968.
Subtelnyj, O.: Ukrajina - istorija. Kyjiv 1993.
Zajcev, P.: Žyttja Tarasa Ševčenka. Kyjiv 1994.
Čopyk, R.: Ecce homo. Lviv 2002.
Hrabovyč, H.: Ševčenko jakoho ne znajemo. Kyjiv 2000.
Rozpis přednášek: 1. Úvodní přednáška (požadavky k atestacím, seznam četby, doporučená literatura ke studiu, vymezení a rozvržení přednáškového cyklu) 2. Specifika ukrajinského klasicismu; I. Kotljarevskyj (vznik novodobé ukrajinské literatury; osobnost, činnost, dílo); význam Kotljarevského Enejidy (pozitivní, negativní vliv); literatura těsně po Kotljarevském, dožívající klasicismus (P. H.
Artemovskyj, H. Kvitka-Osnovjanenko). 3. Romantismus (zrození ukrajinského romantismu, ukrajinský romantismus a jeho specifika); ukrajinské romantické
školy: charkovská, kyjevská (Cyrilo-metodějské bratrstvo); představitelé ukrajinského romantismu (L. Borovykovskyj, A.
Metlynskyj, M. Kostomarov...). 4. Romantismus na západní Ukrajině (Rusalka dněstrová; Šaškevyč, Vahylevyč, Holovackyj); ukrajinské školy v cizích romantických literaturách (ruská, polská). 5. Taras Ševčenko - životní osudy, Ševčenko - malíř, charakteristika díla, období tvorby. 6. Taras Ševčenko - detailní rozbor konkrétních děl. 7. Recepce Ševčenka (tradiční interpretace Ševčenkova díla, Ševčenko jako stvořitel mýtu: interpretace H.
Hrabovyče, O. Zabužko a dalších). 8. Vývoj ukrajinské poezie po Ševčenkovi; ztělesnění rozporů doby a literárního směřování - P. Kuliš; 60. léta
(Petrohrad - časopis Osnova, rozvoj literární a kulturní činnosti); tvorba O. Storoženka, M. Vovčka, L. Hlibova, S.
Rudanského a dalších. 9. Vývoj situace v Haliči, přesouvání literárního života do Haliče; pokutská trojice: L. Martovyč, M. Čeremšyna, V.
Stefanyk.; literární tvorba na Bukovině: J. Feďkovyč 10. Specifika ukrajinského realismu (přechod od romantismu k realismu, prolínání romantismu a realismu; etnografický realismus); vývojové linie poezie (M. Staryckyj, B. Hrinčenko, V. Samijlenko, P. Hrabovskyj). 11. Realistické drama (M. Staryckyj, I. Karpenko-Karyj, M. Kropyvnyckyj), divadelní kultura; realistická próza (A.
Svydnyckyj, I. Nečuj-Levyckyj, P. Myrnyj). 12. Literatura přelomu 19. a 20. století (dvě základní orientace, tři základní "školy", rétorické výzvy, teoretické záměry a polovičatá praxe); postoje S. Jefremova a I. Franka k modernizačním tendencím. 13. Moc a slabost národnictví; průzory do Evropy (překladatelská činnost, vliv současné evropské filozofie); symptomy změn, konflikty přelomové doby, nové směry a nové pojmy.
Atestace: zkouška - na základě přednášek a doporučené literatury, součástí zkoušky je písemný test zaměřující se na obecný kontext literárního procesu