Sylabus
1. úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu přednáškového cyklu, doporučené prameny, požadavky k atestacím, seznam četby, referáty, literární texty k jednotlivým přednáškám). 2. Literatura na přelomu 19. a 20. století (tendence, výzvy, polemiky, proměny literatury během dvou prvních desetiletí 20. století, "modernismus", specifika "ukrajinského modernismu", modernistická uskupení - Moloda muza, Ukrajins´ chata). 3. Ivan Franko (charakteristika osobnosti, literárně-kritické názory, próza, poezie, drama), Pokutská trojice: L. Martovyč, M. Čeremšyna, Vasyl Stefanyk (charakteristika osobnosti a díla, "expresionismus", ukrajinská emigrace jako jedno ze Stefanykových témat). 4. Lesja Ukrajinka (charakteristika osobnosti, žánrový rozsah díla (lyrická, lyricko-epická poezie, poezie dramatická, drama), Ukrajinka a "nacionalismus", tematické rozpětí, styl, rozbor vybrané poezie), Olha Kobyljanská (charakteristika osobnosti, vývoj a proměny tvorby, vliv moderní filozofie (Nietzsche), rozbor vybraných děl). 5. Mychajlo Kocjubynskyj (charakteristika osobnosti, období tvorby, impresionismus, tematika, Kocjubynského vliv na další vývoj ukrajinské prózy, rozbor vybraných próz), Mykola Voronyj (snahy o změnu "kurzu" v literatuře, charakteristika díla, rozbor poezie). 6. "Modernistická" poezie (Petro Karmanskyj, Vasyl Pačovskyj, Bohdan Lepkyj, Oleksandr Oles) 7. "Modernistická" próza (Mychajlo Jackiv), další významní představitelé literatury tohoto období (Volodymyr Vynnyčenko, H. Chotkevyč. 8. Futurismus (počátky futuristického hnutí pod vedením M. Semenka), odraz 1. světové války v ukrajinské literatuře (prozaická tvorba O. Slisarenka, B. Antonenka-Davydovyče, S. Vasylčenka...) 9. Revoluce roku 1917, občanská válka (únorová revoluce, říjnová revoluce, revoluce na Ukrajině, politické spektrum, role Centrální rady, vyhlášení UNR, peripetie občanské války (německá vláda na Ukrajině, Pavlo Skoropadskyj, Direktorium, děnikinci, anarchie (Machno) atd.), tři intervence bolševiků na Ukrajinu, bolševická politika na Ukrajině...), Ukrajina po nástupu bolševiků v roce 1921 (vítězství bolševiků, vytvoření třetí ukrajinské sovětské vlády, nová politika bolševiků vůči Ukrajincům, vojenský komunismus, nep, ukrajinští komunisté a jejich vztah k centralizujícím tendencím Moskvy, vznik Sovětského svazu...). 10. Události revoluce a občanské války a jejich odraz v literatuře, hladomor 1921-23 (obraz hladomoru v literatuře (Pidmohylnyj, K. Poliščuk, Slisarenko, Dosvitnij, Kosynka, Antonenko-Davydovyč). 11. Situace na Západní Ukrajině (polsko-ukrajinská konfrontace, Ukrajinci v první světové válce, ZUNR (peripetie vzniku a zániku), západoukrajinské země v rámci Polska, polsko-ukrajinské vztahy), situace v kultuře, literární vývoj, K. Poliščuk, Bohdan Ihor Antonyč. 12. Kulturní a literární vývoj na Ukrajině ve 20. a na poč. 30. let (politika ukrajinizace, datace, charakteristika, vedoucí osobnosti, peripetie), Literární diskuse a její průběh (M. Chvylovyj a jeho pamflety, zahájení literární diskuse, přehled pamfletů, hlavní aktéři, zásadní projevy, peripetie diskuse, význam, základní otázky a problémy literárního vývoje (politické či apolitické umění, masovost či individualismus, Evropa či "prosvita") 13. Základní umělecké směry (charakteristika, představitelé, časopisy, uskupení, význam...), symbolismus, futurismus, neoklasicismus, revoluční romantismus, neorealismus, romantika vitaismu..., lterární organizace (zaměření, pole působnosti, představitelé, Pluh, Hart, Vaplite, Molodnjak, VUSPP, Lanka (Mars), futuristická uskupení...., postavení prózy, poezie a dramatu v literárním vývoji doby.
Literatura III. (20. století)
Zvláštní pozornost je věnována přelomu 19. a 20. století, kdy se ke slovu pozvolna dostává specifický ukrajinský ?modernismus", který narušuje národnický diskurs a ?tradiční" chápání role autora i literatury. Dále jsou sledovány proměny literatury v prvních dvou desetiletích 20. století, kdy vzniká svérázná ?mytologická" próza vytvářející východisko ze slepé uličky dosavadního směřování literatury. Podrobně je analyzována literatura období revoluce roku 1917 a následné občanské války (symbolismus, futurismus, neoklasicismus.... ), mimořádný zřetel je brán na vzájemný vztah společensko-politické situace a literárního vývoje tohoto období. Detailně je pozornost zaměřena na nejvýraznější tvůrce, části přednášek jsou věnovány analýze konkrétních děl. Přednáška končí rokem 1934, kdy dochází k unifikaci literatury.
Doporučená literatura
Istorija ukrajinskoji literatury 20. stolittja: ed. Dončyk, V. H.. Kyjiv 1994.
Ukrajinske slovo: ed. Jaremenko, V., Fedorenko, J.. Kyjiv 1994.
Melnyk, V. O.: Suvoryj analityk doby. Kyjiv 1994.
Poliščuk, Ja.: Mifolohičnyj horyzont ukrajinskoho modernizmu. Ivano-Frankivsk 2002
Mojsijenko, A.: Tradyciji modernu i modern tradycij. Kyjiv 2001.
Subtelnyj, O.: Ukrajina - istorija. Kyjiv 1993.
Šerech, Ju.: Ne dlja ditej. New York 1964.
Il´nyckyj, O.: Ukrajinskyj futuryzm, Lviv 2003.
Kyjivskyi neoklasyky: ed.Ahejeva, V. Kyjiv 2003.
Kovaliv, Ju. I.: Literaturna dyskusija 1925-28 rr. Kyjiv 1990.
Hrono nezdolanych spivciv: ed. Kuzmenko, V. I. Kyjiv 1997.
Anotace
Literatura III. (20. století)
Zvláštní pozornost je věnována přelomu 19. a 20. století, kdy se ke slovu pozvolna dostává specifický ukrajinský
"modernismus", který narušuje národnický diskurs a "tradiční" chápání role autora i literatury. Dále jsou sledovány proměny literatury v prvních dvou desetiletích 20. století, kdy vzniká svérázná "mytologická" próza vytvářející východisko ze slepé uličky dosavadního směřování literatury. Podrobně je analyzována literatura období revoluce roku 1917 a následné občanské války (symbolismus, futurismus, neoklasicismus.... ), mimořádný zřetel je brán na vzájemný vztah společensko-politické situace a literárního vývoje tohoto období. Detailně je pozornost zaměřena na nejvýraznější tvůrce,
části přednášek jsou věnovány analýze konkrétních děl. Přednáška končí rokem 1934, kdy dochází k unifikaci literatury.