Sylabus
podmínky pro získání kolokvia:
- absolvování pohovoru ověřujícího základní orientaci v odpřednášené látce
- pravidelná docházka (maximálně tři neomluvené absence za semestr)
Cílem kurzu je podat studentům přehled o vývoji literatur jihovýchodní a východní Evropy od 14. století až do období národního obrození a nástupu romantismu. Během přednášky bude aplikován chronologický pohled a pozornost soustředěna především na bulharské, srbské, chorvatské, ruské a ukrajinské jazykové prostředí. Posluchači budou seznámeni se základní sekundární literaturou, kritickým vydáním pramenů i nejnovějšími výsledky bádání v oblasti literární vědy. Proměny literárního diskursu budou zasazeny do širších kulturních souřadnic doby a do souvislostí s civilizačním vývojem sousedních oblastí. Literární vývoj bude interpretován jako výsledek vzájemného působení a průniku domácího kulturního zázemí (včetně folklóru a ústní slovesnosti) a cizích vlivů, které přicházely jak z oblasti byzantské vzdělanosti, tak i ze západní Evropy. Předmětem kurzu budou literární památky náboženské a světské, sledován bude postupný zrod a vývoj uměleckých textů. Při výkladu literatur jednotlivých jazykových prostředí bude uplatněn komparativní přístup a budou hledány systémové vztahy literárních procesů, které se staly základem novodobých národních literatur.
Program přednášky - letní semestr 2006/2007: 1. Úvodní přednáška - seznámení s programem kurzu, bibliografií a vydáním pramenů. 2. Chorvatská literatura druhé poloviny 18. století a její areálové a evropské souvislosti. 3. Chorvatská kultura a literatura přelomu 18. - 19. století. 4. Chorvatský literární vývoj prvních desetiletí 19. století. První fáze chorvatského obrození. 5. Bulharská literatura a kultura Druhého bulharského carství. 6. Formování a literární činnost trnovské literární školy; její duchovní kořeny a regionální souvislosti jejího působení. Doznívání vlivů trnovské literární školy v srbském prostředí. 7. Charakteristika literárního a kulturního vývoje východní Evropy 14.-17. století. 8. Žánrová struktura ruské literatury moskevského období, přehled základních děl. 9. Charakteristika a periodizace ukrajinského literárního vývoje 14.-16. století. 10. Žánrové a tematické inovace ruské a ukrajinské literatury 17. století.
Doporučená studijní literatura:
Máchal, J.: Slovanské literatury I. Praha 1922.
Hercigonja, E.: Povijest hrvatske književnosti u sedam knjiga. Knjiga II. Zagreb 1975.
Fališevac, D.: Hrvatska srednjovjekovna proza. Zagreb 1982.
Kombol, M.: Povijest hrvatske književnosti do narodnog preporoda. Zagreb 1962.
Bogišić, R.: O hrvatskim starim pjesnicima. Zagreb 1968.
Franičević, M., Bogišić, R., Švelec, F.: Od renesance do prosvjetiteljske književnosti. Zagreb 1983.
Malić, D.: Žića svetih otaca: hrvatska srednjovjekovna proza. Zagreb 1997.
Lisac, J., Novak, S. P.: Hrvatska drama do narodnog preporoda. Split 1984.
Georgijević, K.: Hrvatska književnost od 16. do 18. stoljeća u sjevernoj Hrvatskoj i Bosni. Zagreb 1969.
Kombol, M., Novak, S. P.: Hrvatska književnost do narodnog preporoda. Zagreb 1996.
Moguš, M.: Povijest hrvatskoga književnoga jezika. Zagreb 1993.
Slovník spisovatelů: Jugoslávie. Praha 1979.
Leksikon hrvatskih pisaca. Zagreb 2000.
NOVAK, S. P.: Povijest hrvatske književnosti. Od Bašćanske ploće do danas. Zagreb 2003.
Ježić, S.: Hrvatska književnost od početaka do danas. Zagreb 1992.
Frangeš, I.: Povijest hrvatske književnosti. Zagreb-Ljubljana 1987.
JELČIĆ, D.: Povijest hrvatske književnosti. Tisućljeće od Baščanske ploče do postmoderne. Zagreb 1997.
Dostálová, R.: Byzantská vzdělanost. Praha 1990.
Starobalgarska literatura. Enciklopedičen rečnik. Donka Petkanova (ed.). Veliko Tarnovo 2003.
Zlatý věk bulharského písemnictví. Výbor textů od X. do počátku XV. století. Praha 1982.
Igov, S.: Istorija na balgarskata literatura. Sofija 2001.
Petkanova, D.: Balgarska srednovekovna literatura. Veliko Tarnovo 2001.
Petkanova, D.: Priemstvenost i razvitie. Studii po starobalgarska literatura. Sofija 1992.
Angelov, D.: Balgarinat v srednovekovieto (Svetogled, ideologija, duševnost). Varna 1985.
Slovník spisovatelů. Bulharsko. Praha 1978.
Bogdanović, D.: Istorija stare srpske književnosti. Beograd 1980.
Trifunović, Đ.: Primeri iz stare srpske književnosti. Beograd 1975.
Kašanin, M.: Srpska književnost u srednjem veku. Beograd 1990.
Pantić, M.: Književnost na tlu Crne Gore i Boke Kotorske od XVI do XVIII veka. Beograd 1990.
Popović, P.: Stara srpska književnost. Beograd 2001.
Pavić, M.: Barok. Beograd 1991.
Pavić, M.: Klasicizam. Beograd 1991.
Pavić, M.: Predromantizam. Beograd 1991.
Istorija srpske kulture. Beograd 1996.
ČYŽEVS´KYJ, D.: Istorija ukrajins´koji literatury. Kyjiv 2003.
GUDZIJ, N. K.: Istorija drevnej russkoj literatury. Moskva 2003.
Istorija ukrajins´koji kul´tury. Kyjiv 1994.
JEFREMOV, S. O.: Istorija ukrajins´koho pys´menstva. Kyjiv 1995.
KUSKOV, V. V.: Istorija drevnerusskoj literatury. Moskva 2002.
Písemnictví ruského středověku. Výbor textů 11. - 14. století. Praha 1989.
Slovník ruských spisovatelů. Praha 1972
Slovník spisovatelů - Sovětský svaz I - II. Praha 1977.
Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. Praha 2001.
Slovar´ knižnikov i knižnosti Drevnej Rusi (red. D. S. Lichačëv), vypusk 1 (XI-pervaja polovina XIV v.), Leningrad 1977; vypusk 2 (vtoraja polovina XIV-XVI v.), čast´ 1 (A-K), Leningrad 1988; čast´ 2 (L-Ja), Leningrad 1989; vypusk 3 (XVII v.), čast´ 1 (A-Z), Sankt - Peterburg 1992; čast´ 2 (I-O), Sankt - Peterburg 1993; čast´ 3 (P-S), Sankt-Peterburg 1998; čast´ 4 (T-Ja), Sankt - Peterburg 2004.
HRUŠEVS´KYJ, M.: Istorija ukrajins´koji literatury 1 - 5. Kyjiv 1923 - 1926.
Istorija ukrajins´koji literatury, tom 1: Davnja literatura (XI - perša polovyna XVIII st.). Kyjiv 1967.
KLIBANOV, A. I.: Duchovnaja kul´tura srednevekovoj Rusi. Moskva 1996.
Ljackij, E.: Historický přehled ruské literatury. Staré ruské písemnictví. Praha 1937.
MILJUKOV, P. N.: Obrazy z dějin ruské vzdělanosti I - III. Praha 1902-1910.
Fennell, J. L. I., STOKES, A.: Early Russian Literature. London 1974.
KLJUČEVSKIJ, V. O.: Drevnerusskije žitija svjatych kak istoričeskij istočnik. Moskva 2003.
KOLESOV, V. V.: Drevnjaja Rus: nasledije v slove. Mir čeloveka. Sankt-Peterburg 2000.
Lichačov, D.: Poetika staroruské literatury. Praha 1975.
Mathauserová, S.: Drevnerusskije teorii iskusstva slova. Praha 1976.
MATHAUSEROVÁ, S.: Cestami staletí. Systémové vztahy v dějinách ruské literatury. Praha 1988.
MILJUKOV, P. N.: Obrazy z dějin ruské vzdělanosti I - III. Praha 1902-1910.
Anotace
Cílem kurzu je podat studentům přehled o vývoji literatur jihovýchodní a východní Evropy od 14. století až do období národního obrození a nástupu romantismu. Během přednášky bude aplikován chronologický pohled a pozornost soustředěna především na bulharské, srbské, chorvatské, ruské a ukrajinské jazykové prostředí.
Posluchači budou seznámeni se základní sekundární literaturou, kritickým vydáním pramenů i nejnovějšími výsledky bádání v oblasti literární vědy. Proměny literárního diskursu budou zasazeny do širších kulturních souřadnic doby a do souvislostí s civilizačním vývojem sousedních oblastí.
Literární vývoj bude interpretován jako výsledek vzájemného působení a průniku domácího kulturního zázemí (včetně folklóru a ústní slovesnosti) a cizích vlivů, které přicházely jak z oblasti byzantské vzdělanosti, tak i ze západní Evropy. Předmětem kurzu budou literární památky náboženské a světské, sledován bude postupný zrod a vývoj uměleckých textů.
Při výkladu literatur jednotlivých jazykových prostředí bude uplatněn komparativní přístup a budou hledány systémové vztahy literárních procesů, které se staly základem novodobých národních literatur.