Charles Explorer logo
🇨🇿

Ukrajinská emigrace

Předmět na Filozofická fakulta |
AVES00353

Sylabus

Plán přednášek 1. úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu, seznam četby, doporučená literatura, literární texty k jednotlivým seminářům,  požadavky k atestaci); Úvod k problematice ukrajinské emigrace: typologie emigrace, důvody ukrajinské emigrace, počátky masové emigrace z ukrajinských zemí a její důvody, emigrační vlny (ekonomická emigrace, politická emigrace), cílové státy (Kanada, USA, Jižní Amerika...) 2. Ekonomická emigrace konce 19. století: cílové státy, socioekonomický status Ukrajinců, problém národní sebeidentifikace, počátky života v nových zemích a charakter organizace ukrajinských emigrantských komunit. 3.

Politická emigrace 20. let 20. století: důvody politické emigrace (historické pozadí), cílové země, tzv. táborové období ukrajinské emigrace (tábory internovaných v Polsku, charakteristika táborového života, aktivity ukrajinských emigrantů). 4. Československo jako jedno z útočišť ukrajinské emigrace: období těsně předcházející politické emigraci 20. let (činnost ukrajinské diplomatické mise v ČSR, Ukrajinská republikánská kapela, váleční uprchlíci z Haliče a Bukoviny), politická emigrace ve 20. letech (ukrajinské tábory internovaných v Československu). 5. Praha - centrum a kulturní oáza ukrajinské emigrace: ukrajinská vzdělávací zařízení (Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut M.

Drahomanova, ukrajinské gymnázium, Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech, Ukrajinské studio výtvarných umění), Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny. 6. Významné ukrajinské osobnosti, které pronikly do českého povědomí (Ivan Borkovskyj, Ivan Horbačevskyj, D. Čyževskyj a další); Pražská škola ukrajinských básníků (osobní a tvůrčí peripetie jednotlivých představitelů, charakteristika poezie, próza básníků "pražské školy". 7.

Tvorba J. Malaňuka (jednotlivá období tvorby, epicentra Malaňukovy poezie, Malaňukův rozporuplný vztah k Ukrajině, Ukrajina a symbolika ženy, poetika Malaňukovy poezie, esejistická tvorba); Tvorba O.

Telihové (spojení motivů občanské a intimní lyriky, kontrastnost poezie, poezie "síly a něhy"); Tvorba O. Ljaturynské (propojení básnického díla s obrazným uměním, tematika Kyjevské Rusi, "miniaturnost", emblematičnost  poezie). 8.

Tvorba H. Mazurenkové (tvůrčí období (neoromantické, surrealistické), malířské "vidění" poezie, náboženské motivy); Tvorba O.

Olžyče (motivy dávných epoch a kultur, proměny poetiky v jednotlivých sbírkách); Tvorba L. Mosendze (motiv věčné touhy po poznání, Mosendzova angažovaná poezie (motiv boje za osvobození Ukrajiny), "vědecké" reminiscence); Tvorba J.

Klena (otisk idealistické filozofie západního křesťanského humanismu, otázka Klenova "neoklasicismu"); Další osobnosti spjaté s ukrajinskou emigrací v Praze - Tvorba N. Korolevy (historická próza,  legendy, jazyková "několikadomost" N.

Korolevy). 9. Migrace a přesuny ukrajinského obyvatelstva v průběhu 2. světové války a těsně po 2. světové válce; Typologie migrace Ukrajinců za 2. světové války (Ukrajinci v Polsku, Anglii, Rakousku, Německu, Francii a dalších evropských zemích, Problematika "DP" osob, Akce "Visla"). 10.

Ukrajinské umělecké hnutí (Мистeцький Укрaїнський Рух = МУР, Německo); charakteristika organizace; významní členové organizace (I. Bahrjanyj, T.

Osmačka, J. Šerech, U. Samčuk, V.

Barka a další); Tvorba I. Bahrjaného (prozaická tvorba - symbolika románů Сад гетсиманський, Тигролови); Tvorba T.

Osmačky (poetický svět Osmačky, motiv existenciální předurčenosti člověka k osamělosti, expresionistická obraznost; próza Osmačky (Старший боярин (1946), Ротонда душогубців (1956); Tvorba U. Samčuka a V.

Barky - Obraz hladomoru let 1932-33 (Жовтий князь V. Barky, Марія U.

Samčuka). 11. New-yorská skupina ("symbolika" názvu skupiny, geneze skupiny,  poetický sborník  Нові поезії, antologie Координати, představitelé skupiny, novátorské prvky poezie (spojení  přízemních realistických obrazů skutečnosti s mytologickými obrazy a fantastikou,  tendence k stylizaci, tíhnutí k surrealismu, materializace archetypálního materiálu kolektivní "duše"  národa apod.).

Analýza vybraných děl autorů New-yorské skupiny (E. Andijevská, B.

Bojčuk, B. Rubčak, P.

Kylyna, J. Tarnavskyj, V.

Vovk, M. Revakovyčová, Ž.

Vasylkivská...). 12. 4. a 5. vlna ukrajinské emigrace ("Emigrace" v 70. a na počátku 80. let, Emigrace po získání nezávislosti). 13. Rezerva (příp. promítání filmu apod.)

Anotace

Seminář se zaměřuje na problematiku ukrajinské emigrace, počínaje jednotlivými emigračními vlnami (1.-5. emigrační vlna) a konče základním seznámením s vybranými autory ukrajinské emigrační literatury. Kurz si klade za cíl rozvinout základní poznatky z povinných kurzů (Základní etapy historického vývoje východní Evropy 20. století; Literatury východní Evropy III.) a zabývat se detailněji vybranými literárními díly ukrajinské emigrace. Zvláštní pozornost bude věnována druhé emigrační vlně, která přivedla velké množství ukrajinských emigrantů mimo jiné i do meziválečného Československa.

Kromě specifických "podkapitol" ukrajinského působení za hranicemi (Ukrajinská republikánská kapela a její evropské turné ve 20. letech) budou studentům poskytnuty základní informace týkající se významných vzdělávacích a kulturních institucí (např. Ukrajinského studia výtvarných umění), které vznikly v tomto období na území Prahy a v její blízkosti.

Zároveň bude pozornost věnována i literární tvorbě představitelů tzv. pražské školy ukrajinských básníků (J. Malaňuk, O.

Telihová, O. Ljaturynská, O.

Olžyč a další). V souvislosti s třetí vlnou ukrajinské emigrace nebude opomenut fenomén tzv.

MURu (Ukrajinské umělecké hnutí, Německo) a New-yorská skupina ukrajinských básníků (J. Tarnavskyj, E.

Andijevská, B. Rubčak, P.

Kylyna a další). Zároveň bude sledován kulturní a literární vývoj i v jiných cílových státech ukrajinské emigrace (např.

Brazílie).