Sylabus
1. Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu výběrového semináře, doporučená literatura ke studiu, podmínky k vykonání atestace). Vyznačení základních mezníků historického vývoje ukrajinských území v 19. a 20. století.
Nacionalismus (geneze a vývoj pojmu; nacionalismus v ukrajinském kontextu (základní rysy; historické předpoklady vzniku ukrajinského nacionalismu). 2. Heterogennost ukrajinského území ("ukrajinská území" v 19. století (kontext Ruského a Rakouského impéria); "ukrajinská území" ve 20. století (ukr. území v rámci Sovětského svazu, Polska, Československa, Rumunska, Německa…); specifické regiony (Halič, Bukovina, Zakarpatí, Krym, Donbas…). 3. Aktivace ukrajinského národního vědomí v 19. století (vliv filozofie J. Herdera na formování ukrajinského národního obrození; formování koncepce národa a pojetí národní idenity; podoby ukrajinského "mesianismu"; jednotlivé fáze národního hnutí; "ukrajinofilové", "narodníci", chlopomané; idealismus a pragmatismus).
Osobnost Tarase Ševčenka a jeho funkce v ukrajinské společnosti (Taras Ševčenko jako iniciátor obrozeneckých snah Ukrajinců; Taras Ševčenko jako národní "světec", "mučedník", "prorok"; kanonické podoby Tarase Ševčenka; pokusy dekanonizace Tarase Ševčenka; moderní interpretace osobnosti a díla Tarase Ševčenka…). 4. Polsko-ukrajinské konflikty ve 2. polovině 19. století jako katalyzátor aktivace ukrajinských národních emancipačních snah (politika Vídně ve vztahu k Polákům a Ukrajincům; role řecko-katolického duchovenstva; Poláci a Ukrajinci na Slovanském sjezdu v Praze v roce 1848; rusofilství; ukrajinští "narodovci"; cíle Poláků a Ukrajinců v Haliči; Ukrajinci ve vídeňském parlamentu; nárůst organizovanosti Ukrajinců; vznik prvních ukrajinských politických stran atd.). 5. Židé na Ukrajině (Židé jako jedna z nejpočetnějších menšin Ukrajiny; status Židů na Ukrajině; "черта постоянной еврейской оседлости", Židé jako tradiční městské obyvatelstvo na Ukrajině; pogromy na židovské obyvatelstvo (1881, 1903-05); vztahy mezi Ukrajinci a Židy (strukturně antagonistická prostředí); zobrazení Židů v ukrajinské literatuře (Ivan Franko, Stepan Vasyl´čenko, Mychajlo Kocjubyns´kyj a další autoři); Židé na Ukrajině po roce 1917, pogromy v letech 1917-20 na Ukrajině, Židé v sovětské Ukrajině, Židé na Ukrajině za 2. světové války (tragédie v Babím jaru). 6. Porážka UNR a následný vývoj Ukrajiny v rámci SSSR (iluze a realita ukrajinského hnutí; bolševická politika vůči Ukrajincům; politika tzv. ukrajinizace; ukrajinský hladomor (genocida - ano, či ne?; rozporuplné posuzování ukrajinského hladomoru (extremní názorová diferenciace v interpretaci tohoto období); ukrajinský hladomor jako detektor rusko-ukrajinského napětí). 7. Meziválečné období. Zrod tzv. "integrálního nacionalismu" (Dmytro Doncov a jeho ideologie integrálního nacionalismu); vznik Organizace ukrajinských nacionalistů; polsko-ukrajinské vztahy. Ukrajinská otázka na mezinárodní úrovni v předvečer 2. světové války (roztříštěnost ukrajinského území v předvečer 2. světové války; země zainteresované v řešení ukrajinské otázky; ukrajinská otázka jako destabilizační faktor). 8. Ukrajina v letech sovětsko-německé války (role Ukrajiny v ekonomických a politických plánech nacistů; koncepce A.
E. Rosenberga a A. Hitlera; německý okupační režim na Ukrajině a jeho cíle); činnost Organizace ukrajinských nacionalistů, vznik Ukrajinské povstalecké armády; fenomén tzv. "banderovců". Ukrajinský nacionalismus v kontextu ukrajinské diaspory. 9. Politické peripetie na Ukrajině v posledních desetiletích; otázka identity a sebeidentifikace; situace v ukrajinské kultuře. Projevy ukrajinského nacionalismu v současnosti. 10. Jazyková otázka na Ukrajině.
Politika carské vlády vůči ukrajinskému jazyku (zákazy ukrajinštiny v letech 1863 a 1876 a jejich vliv na kulturní a literární vývoj Ukrajiny); jazyková situace v Haliči v průběhu 19. století; politika tzv. "ukrajinizace" ve 20. letech 20. století a její vliv na jazykovou situaci v sovětské Ukrajině; současná jazyková situace na Ukrajině, vztah ruština - ukrajinština, suržik; rusínština apod. 11. Rezerva 12. Rezerva 13. Rezerva
Anotace
Výběrový kurz si klade za cíl prohloubit znalosti z problematiky historického vývoje ukrajinských území v 19. a 20. století.
Zpočátku bude pozornost věnována heterogennosti ukrajinských území a souvisejícím odlišnostem v historickém vývoji, následně se kurz bude věnovat jednotlivým vybraným obdobím a historickým událostem či významným osobnostem.
Zvláštní zřetel bude kladen na otázky spojené s ukrajinským nacionalismem a jeho projevy v minulosti i v současnosti.
Atestace: aktivní účast na hodinách, ústní zkouška