1. Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu výběrového semináře, doporučená literatura ke studiu, podmínky k vykonání atestace). Stručný nástin plánovaných témat. 2. První projevy česko-ukrajinských styků.
Stereotypy vnímání "Ukrajinců" a "ukrajinštiny" a jejich postupné překonávání. Styky českých a ukrajinských obrozenců (činnost tzv. "Ruské trojice"; zájem českých obrozenců o kulturní a politické snahy haličských Ukrajinců; zájem českých obrozenců o ukrajinský folklor; postoj české inteligence k ukrajinským emancipačním snahám; Karel Havlíček Borovský a ukrajinská otázka; politická spolupráce Čechů a Ukrajinců v roce 1848; účast Ukrajinců na říšském sněmu v Kroměříži; autorita českých obrozenců v ukrajinském prostředí…)3. Česko-ukrajinské vztahy na přelomu 19. a 20. století; osobnost Ivana Franka (Ivan Franko a Karel Havlíček Borovský; Frankův zájem o Rukopisy; Franko a česká moderna; autorita Ivana Franka v českém prostředí).4. České osídlení na Ukrajině; volyňští Češi (historie + současné české osídlení na Volyni; české osídlení na východní Ukrajině). Český vliv na Bukovině - činnost Josefa Hlávky v Černovicích (rezidence metropolity v Černovicích; chrám arménské církve v Černovicích…).5. Ohlas ukrajinského hladomoru let 1921-23 v tehdejším Československu (ohlas ve zpravodajství a publicistice; ohlasy literární; československá pomocná akce)6. Podkarpatská Rus v rámci Československa (otázka etnické, konfesní a územní identifikace obyvatelstva Podkarpatské Rusi; předpoklady připojení Podkarpatské Rusi k Československu; otázka autonomie Podkarpatské Rusi; činnost Jaromíra Nečase; obraz tohoto regionu v české literatuře).7. Československo jako jedno z útočišť ukrajinské emigrace (období těsně předcházející politické emigraci 20. let (činnost ukrajinské diplomatické mise v ČSR, Ukrajinská republikánská kapela, váleční uprchlíci z Haliče a Bukoviny). Ukrajinská politická emigrace ve 20. letech (ukrajinské tábory internovaných v Československu). 8. Ukrajinci v meziválečném Československu, Praha - centrum a kulturní oáza ukrajinské emigrace (ukrajinská vzdělávací zařízení (Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut M.
Drahomanova, ukrajinské gymnázium, Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech, Ukrajinské studio výtvarných umění), Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny. 9. Ukrajinci v Československu v letech 1945-1989 (recepce české kultury na Ukrajině; recepce ukrajinské kultury v Československu). Překlady ukrajinské literatury do češtiny, překlady české literatury do ukrajinštiny; významní překladatelé ukrajinské literatury do češtiny.10. Peripetie česko-ukrajinských vztahů po roce 1989; mediální obraz Ukrajiny v České republice; ukrajinská média v České republice; ukrajinské organizace v České republice; stav české ukrajinistiky. 11. rezerva12. rezerva13. rezerva
Česko-ukrajinské vztahy
Výběrový kurz má za cíl zmapovat významná období, v nichž byly výraznějším způsobem aktivovány česko-ukrajinské vztahy. Tato problematika bude sledována od počátečních projevů vzájemného zájmu až po současné komplikované vztahy. Pozornost bude mimo jiné věnována roli českých obrozenců při konstituování ukrajinského národního hnutí, specifickému vztahu česko-ukrajinských vztahů v kontextu Rakouska-Uherska. V rámci několika přednášek bude sledován odraz česko-ukrajinských kontaktů v české a ukrajinské literatuře (český živel v ukrajinské literatuře, ukrajinský živel v české literatuře). Rovněž bude sledován vývoj česko-ukrajinských vztahů na počátku 20. století (v souvislosti s činností I. Franka, v období meziválečném a poválečném i v současnosti).