Charles Explorer logo
🇬🇧

Literature and Folklore of Caucasus Region I

Class at Faculty of Arts |
AVES01018

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

1. Epická díla vrcholného středověku: zlatý věk Gruzie

2. Středověcí a novověcí „trubadúři“ Kavkazu: ášigové, ašughové

3. Lidová hudba: arménská monofonie

4. Lidová hudba: gruzínská polyfonie

5. Lidová moudrost: přísloví, pořekadla

6. Počátky národního obrození. Tradiční společnost na přelomu

7. Národní literatury Kavkazu a kodifikace spisovného jazyka: arménština, gruzínština, ázerbájdžánština; vztah k dialektům, západní a východní arménština aj.

8. Národní literatury Kavkazu a role diaspory

9. Literární tvorba ½

20. století

10. Literární tvorba 1945-1991

11. Ohlasy historického traumatu: arménská témata v turecké literatuře (Elif Şafak, Orhan Pamuk aj.)

12. Současná literatura a poetika diaspory

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Kurz navazuje na přednáškový cyklus věnovaný tradičním eposům a středověké „trubadúrské“ kavkazské lyrice – písním vypravěčů (ášigů, ašughů). Zatímco tradice klášterních skriptorií v období pozdního novověku zůstávala prakticky beze změny (písaři stále nabádali čtenáře svých knih, aby rukopis četli opatrně, nepoškozovali jej a aby zacházeli s jeho stránkami s úctou a pokorou); postupně přicházely i první impulsy národního obrození a vlivy jednotlivých směrů, jako byl romantismus, realismus aj. Spisovný arménský jazyk vznikl hned ve dvou formách, západní (diasporické) a východní. Literatura 20. století v sobě odrážela komplikovaný historický vývoj jednotlivých kavkazských zemí a etnik i kulturní zázemí diasporních komunit, které zůstaly vně hranic SSSR – připomeňme např. ikonické vtipy rádia Jerevan (v Arménii ovšem neznámé), rozsáhlé dílo Williama Saroyana, jehož povídky jsou sondou do života předválečné i poválečné Ameriky a její „kalifornské“ Arménie, nebo písničkáře jako Bulat Okudžava, Vachtang Kikabidze nebo Ruben Hachverdjan. Dalším významným milníkem z hlediska literatury pak byl rok 1991. Kromě analýzy literárních děl se budeme věnovat také současnému folklóru a dosud živé tradici letních slavností, doprovázených tradičními zápasy a závody na koních; svůj malý „revival“ zažívá např. i provazochodectví.

Pohleď - vrcholky našich bělostných hor už pokryl sníh...

Moje srdce ztracené v cizí zemi, zahyneš bez domova a beze spánku

(Vahan Terjan)

Literatury Kavkazu v překladech do českého jazyka:

Arménská literatura:

Bohatýři dávných časů (eposy z prostoru bývalého SSSR), (přel. Václav A. Černý)

Aksel Bakunc, Osévač černých brázd (přel. Václav A. Černý)

Jeghiše Čarenc: Země Nairi (přel. Václav A. Černý)

Avetik Isahakjan, Abu-LalaMahari (přel. Ludmila Motalová)

Avetik Isahakjan: Bezpočtu cest (přel. Ludmila Motalová)

Jablíčko zelené, červené a bílé (soubor pohádek), (přel. Ludmila Motalová)

Čarovná růže (pohádky), (přel. Ludmila Motalová)

Mkrtič Armen: Zázračný pramen (přel. Ludmila Motalová)

Parujr Sevak: Hymnus na světlo (přel. Ludmila Motalová)

Hrant Mathevosjan: Síla země (přel. Ludmila Motalová)

Perč Zejthuncjan, Legenda o zničeném městě

Vardges Petrosjan Osamělý ořešák 1984 v překl. Hany Vrbové

Vachtang Ananjan, Zajatci pardálí soutěsky

Narine Abgarjan, Tři jablka spadlá z nebe Prostor 2020

Saroyan, William 1981.Léto na krásném bílém koni, Práce, Praha

Saroyan, William. Srdce na vysočině

Saroyan, William. Vzpomínky na lidi, které jsem měl (někdy) rád

Saroyan, William. Odvážný mladý muž na létající hrazdě

Písně země Nairi: lidové a trubadúrské písně středověké Arménie, v překl. Petry Kohoutkové

Arménské kroniky od jezera Van v překl. P. Košťálové

Putování 1608-1618: Cestopis a kroniky arménského poutníka, v překl. P. Košťálové

Podrobný seznam:http://databaze.obecprekladatelu.cz/databaze/ZZPREKLADY/totalarmenstina.htm

Gruzínská literatura v překladech do češtiny:

Kavkaz básníků a bájí (přel. Václav A. Černý)

Čabua Amiredžibi: Syn luny (přel. Václav A. Černý)

Važa Pšavela: Pojídač hadů (přel. Václav A. Černý)

Šota Rustaveli, Muž v tygří kůži, v překladu J. Jedličky z r. 1958

Jelena Bočorišvili: Hlava mého otce: čtyři stenografické romány 2018

Jelena Bočorišvili: Faina nebo příběh klavíru 2008

Guram Odišaria: Prezidentův kocour 2017

Guram Odišaria: Průsmyk běženců

Grigol Abašidze: Králova milostnice

Grigol Abašidze: Královnina noc

Nodar Dumbadze: Zákon věčnosti

Otar Čiladze: Půjdu za svým hněvem

Otar Čiladze: Kainovo znamení

David Guramišvili: Veselá Vesna

Sulchan Saba Orbeliani: Kniha moudrosti a lži

Sulakauri, Nenaplněné lásky

Guramišvili Veselá vesna

Kamenité stezky Gruzie (Čonkadze: Suramská pevnost, Ilja Čavčavadze, Alexandr Kazbegi)

Džemal Kharčchadze: Karavana

Ázerbájdžánská literatura v překladech do češtiny:

Nizámí: Sedm princezen. (přel. Jan Rypka)

Nizámí: Příběh panice a jiné básně (přel. Jan Rypka)

Nizámí: Naučení korunnímu princi aneb čtyři rozpravy (přel. Věra Kubíčková)

Akram Ajlisli: Kamenné sny (přel. Alexandra Stelibská)

Samedoglu, Den popravy

Rasul Gamzatov, Kavkazská suita