Anotace
Synchronní struktura lotyštiny I Kurz nepředpokládá žádné vstupní znalosti lotyštiny, proto je teoretickým úvodem do celé lotyšské gramatiky (fonetiky, fonologie, morfologie, okrajově i syntaxe), a to v komparaci s češtinou. Důraz je kladen na znalost frekventovaných gramatických jevů, kterou by měl student využít při navazujících gramatických i konverzačních cvičeních. Po tomto základním seznámení s jazykem je v následujících dvou ročnících studia gramatická teorie prohlubována. V prvním semestru bude probrána základní charakteristika lotyštiny, základní pravidla lotyšské ortoepie a ortografie, všechny deklinacemi (zatím jen pravidelná paradigmata bez výjimek), adjektiva s neurčitými koncovkami a část zájmen, dále základní číslovky a označování času, prézens a imperativ sloves, příslovce a předložky označujících místo a čas.
1. Postavení lotyštiny v baltském a indoevropském kontextu.
2. Grafémika, vokalismus, konsonantismus.
3. Hlavní zásady ortoepie, široké a úzké e.
4. Hlavní zásady ortografie, přepis cizích slov.
5. Lotyšské deklinace, nominativ a vokativ, genitiv, lokál, deklinace zájmen.
6. Indikativ prézentu sloves II. konjugace, nepravidelné sloveso but.
7. Akuzativ, dativ, vyjadřování slovesa mít.
8. Indikativ prézentu sloves III. konjugace, základní číslovky.
9. Instrumentál, nepravidelné sloveso iet.
10. Indikativ prézentu sloves I. konjugace, sloveso nakt.
11. Zvratná slovesa, pozitiv a komparativ adjektiv. Tvoření nejčastějších deminutiv.
12. Předložky a příslovce označující prostorové vztahy, slovesa sedet a gulet.
13. Předložky a ostatní slova označující časové vztahy. Vyjadřování hodin, nepravidelné sloveso dot, zájmeno pats. Povinná literatura:
1. Štoll, P., Grinberga, I., Lotyština pro Čechy, zatím v elektronické podobě.
2. Nikulceva, S., Česko-lotyšský slovník (s přehledem gramatiky), Praha
2006.
3. Erhart, A., Baltské jazyky, Praha
1984.
4. Erhart, A., Základy jazykovědy, Praha 1984 nebo jiný úvod do jazykovědy.
5. Příruční mluvnice češtiny, Praha 1995 nebo jiná česká gramatika. Doporučená literatura:
1. Šalme, A., Udris, P., Do it in Latvian. Riga
2005.
2. Silis, J., Latviešu-anglu sarunvardnica. Riga
1996.
3. Liegeniece, L., Latyšskij jazyk dlja vsech. Riga
2005.
4. Gavers, A., Russko-latyšskij razgovornik. Riga
2002.
5. Latviešu valodas prasmes limenis. Council of Europe,
1997.
6. Kuzina, V., 3000 latviešu sarunvalodas biežak lietotie vardi. Riga
1998.
7. Gružane, V., Eča, A., Sprogis, V., Grammatika latyšskogo jazyka. Riga
1995.
8. Ceplite, B., Ceplitis, L., Latviešu valodas praktiska gramatika. Riga
1997.
9. Encyklopedický slovník češtiny, Praha
2002.