Anotace
Cílem přednášky je poskytnout studentům teoretický nadhled nad syntaxí a lexikologií litevského jazyka. Student bude směřován k tomu, aby byl schopen prakticky zvládnout teoretické znalosti. Od studenta bude vyžadována soustavná práce s uvědomělým teoretickým aparátem. Během výuky budou vyloženy základní prostředky pojmenování a usouvztažnění (větotvorby). Předpokládá se dostatečná znalost fonologie a formální morfologie.
1. Formální paradigmatika jako slovotvorný prostředek: lexikálněsémantická interpretace adjektiv a substantiv I.
2. Formální paradigmatika jako slovotvorný prostředek: lexikálněsémantická interpretace adjektiv a substantiv II.
3. Prostředky jmenné derivace: přípony a předpony, jejich prosodická charakteristika.
4. Formální paradigmatika jako slovotv. prostředek: lexikálněsémantická interpretace slovesné kmenotvorby I.
5. Formální paradigmatika jako slovotv. prostředek: lexikálněsémantická interpretace slovesné kmenotvorby II.
6. Předpony a aktualizační částice slovesné. Problém vidu.
7. Základní podoby slovesné predikace: verbum finitum, predikativ, participia.
8. Slovesná valence I: aktanty.
9. Slovesná valence II: cirkumstanty.
10. Participiální konstrukce.
11. Typy jmenných vět.
12. Odosobnělé vyjádření.
13. Druhy přívlastků. Základní studijní literatura:AMBRAZAS, V. a kol.: Dabartines lietuviu kalbos gramatika. Vilnius
2005.AMBRAZAS V. a kol.: Lithuanian Grammar. Vilnius
1997. ERHART, A.: Baltské jazyky. Praha
1984.HOSKOVEC, T.: Formální morfologie litevštiny ve funkčním popisu jazyka. Praha
2006.