Sylabus
1. Zakladatelská úloha G. Mancelise a jeho lotyšská pravopisná reforma. 2. Principium primarium in lingua Lituanica M.
Mörlina a lingvistická polemika z r. 1707 jako předvěst kodifikačních snah v litevštině. 3. Přínos G. F.
Stendera k formování spisovné lotyštiny. 4. Úskalí formováni spisovné normy v 19. století: zákaz knihtisku na Litvě, absence lithuanistických a lettonistických center (s výjimkou Královce). 5. Mladolotyšské gramatické reformy. 6. Varianty psané litevštiny (střední, východní a Malé Litvy) a jejich vztah ke spisovné normě. 7. Pražská litevská gramatika A. Schleichera, její vliv na konstituování spisovné litevštiny a vývoj lithuanistiky. 8. Koncepce spisovnosti u A.
Baranauskase a L. Geitlera. 9. Úloha J.
Jablonskise a K. Būgy v litevské lingvistice. 10. Přínos K.
Mīlenbahse a J. Endzelīnse k vývoji spisovné lotyštiny. 11. Česká grafika v Pobaltí, úloha J.
Zubatého. 12. Problematika spisovných baltských jazyků v sovětském období. 13. Dnešní otázky spisovných baltských jazyků.
Anotace
Předmětem přednášky je proces konstituování spisovných baltských jazyků zahrnující období od 17. století až do současnosti. Zvláštní pozornost je věnována procesu formování spisovné normy lotyštiny a litevštiny v období národního obrození v 19. století.
Výklad je doplněn ukázkami z příslušných textů. Požadavkem k atestaci je splnění testu a ústní zkouška.