Sylabus
letní semestr akademického roku 2021/2022 1) 22.2. seznámení s programem a koncepcí kurzu seznámení s doporučenou literaturou a vydáním pramenů duchovní svět středověkého autora 2) 1.3. evropský kontext staré Rusi – základní rysy (západo)evropského sociálního a politického myšlení I. středověk a renesance 3) 8.3. evropský kontext staré Rusi – základní rysy (západo)evropského sociálního a politického myšlení II. raný novověk 4) 15.3. evropský kontext Ruska 18. století – základní rysy (západo)evropského sociálního a politického myšlení III. osvícenství I 5) 22.3. evropský kontext Ruska 18. století – základní rysy (západo)evropského sociálního a politického myšlení IV. osvícenství II a dědictví 18. století 6) 29.3. hlavní duchovní proudy vrcholné moskevské Rusi (otázka církevního majetku) texty: Josif Volockij – listy
Послания Иосифа Волоцкого. Москва – Ленинград 1959. texty: Vassian Patrikejev – spisy
КАЗАКОВА, Н. А.: Вассиан Патрикеев и его сочинения. Ленинград 1960. 7) 5.4. hlavní duchovní proudy vrcholné moskevské Rusi (kacířství v prostředí staré Rusi) text:
КАЗАКОВА, Н. А. – ЛУРЬЕ, Я. С.: Антифеодальные еретические движения на Руси ХIV – начала ХVI века. Москва – Ленинград 1955. 8) 12.4. hlavní duchovní proudy vrcholné moskevské Rusi (pojetí panovnické moci) text:
КАЗАКОВА, Н. А. – ЛУРЬЕ, Я. С.: Антифеодальные еретические движения на Руси ХIV – начала ХVI века. Москва – Ленинград 1955. 9) 19.4. církevní polemika staré Rusi texty: Cesta do Florencie; O Římu; Vyprávění o osmém Florentském sněmu
Памятники литературы Древней Руси. ХIV – середина ХV века. Москва 1981.
Попов, А. Н.: Историко-литературный обзор древнерусских полемических сочинений против латинян (ХI–ХV вв.). Москва 1875. 10) 26.4. titul car a představy o panovnické moci ve staré Rusi texty: Josif Volockij – listy
Послания Иосифа Волоцкого. Москва – Ленинград 1959. kult místních vládců v prostředí Tverského knížectví texty:
КУЧКИН, В. А.: Повести о Михаиле Тверском (историко-текстологическое исследование). Москва 1974.
«Пространная редакция повести о Михаиле Тверском». Древнерусская книжность. По материалам Пушкинского дома. Ленинград 1985, s. 16–27.
ЛИЧАЧЕВ, Н. П.: «Инока Фомы слово похвальное о благоверном великом князе Борисе Александровиче». Памятники древней письменности и искусства CLXVIII. Санкт–Петербург 1908. 11) 3.5.
Novgorod a Pskov jako alternativní model ruské kultury? texty:
Московский летописный свод конца ХV века. Полное собрание русских летописей, том ХХV. Москва – Ленинград 1949, s. 284–291.
Софийская первая летопись. Полное собрание русских летописей, том VI. Санкт-Петербург 1853, s. 1–15.
Новгородская четвертая летопись. Полное собрание русских летописей, том IV, часть 1, выпуск второй. Ленинград 1925, s. 446–448.
«Повесть о псковском взятии». Памятники литературы Древней Руси. Конец ХV – первая половина ХVI века. Москва 1984, s. 364–375. krize očima člověka staré Rusi – reflexe Smuty v moskevských historických vyprávěních texty:
Антонов, Д. И.: Смута в культуре средневековой Руси: эволюция древнерусских мифологем в книжности начала ХVII века. Москва 2009.
Дробленкова, Н. Ф.: Новая повесть о преславном Росийском царстве и современная ей агитационная патриотическая письменность. Москва – Ленинград 1960.
Historie Avraamije Palicyna
Сказание Авраамия Палицына. Москва – Ленинград 1955.
Памятники литературы Древней Руси. Конец ХVI – начало ХVII веков. Москва 1987, s. 162–281. (vybrané části)
Ivan Chvorostinin – Vyprávění o době, carech a biskupech moskevských
Памятники литературы Древней Руси. Конец ХVI – начало ХVII веков. Москва 1987, s. 428–463.
Vremennik Ivana Timofejeva
Временник Ивана Тимофеева. Санкт-Петербург 2004. (nebo původní vydání z roku 1951).
Памятники литературы Древней Руси. Конец ХVI – начало ХVII веков. Москва 1987, s. 282–317. (vybrané části) 12) 10.5. otázka západnictví v myšlení moskevské Rusi 17. století ruské písemnictví a petrovské reformy – myšlenkové kontexty evropeizace Ruska texty:
Grigorij Kotošichin – O Rusku v době vlády Alexeje Michajloviče
Котошихин, Г. К.: О России в царствование Алексея Михайловича. Сочинение Григорья Котошихина. 4-е издание. Санкт-Петербург 1906.
Московия и Европа. Москва 2000.
Русское историческое повествование ХVI–ХVII веков. Москва 1984. pochvalná slova Feofana Prokopoviče (výběr)
Прокопович, Ф.: Сочинения. Москва – Ленинград 1961.
Ivan Posoškov – Kniha o chudobě a bohatství
Посошков, И: Книга о скудости и богатстве и другие сочинения. Москва 1937.
Посошков, И: Книга о скудости и богатстве и другие сочинения. Москва 1951. 13) 17.5. ruské myšlení 18. století v kontextu evropského osvícenství text: Vasilij Nikitič Tatiščev – Разговор двух приятелей о пользе науки и училищ
Татищев, В. Н.: Избранные произведения. Ленинград 1979. text: Michail Michajlovič Ščerbatov – О повреждении нравов в России (např. Москва 1984)
Щербатов, М. М.: Избранные труды. Москва 2010.
Артемьева, Т. В.: Михаил Щербатов. Санкт-Петербург 1994. doporučené texty k evropskému kontextu:
Platón: Ústava
Aristotelés: Politika
Thomas More: Utopie
To
Anotace
Předmět, který má formu přednášky, rozvíjí a prohlubuje předmět literatur východní Evropy v oborovém základu (povinné předměty) a navazuje na základní přehled o literárním a historickém vývoji areálu východní Evropy, získaný studenty v předcházejícím studiu. Jeho cílem je seznámit posluchače se základními myšlenkovými koncepty východoevropského prostoru od vzniku písemnictví až do konce 18. století, který je charakterizován vlivem klasicismu a osvícenských myšlenek, v případě pobaltského a ukrajinského prostředí pak počátkem procesu národního obrození.
Při koncipování předmětu bude upřednostňováno tematické uspořádání materiálu na úkor chronologického přístupu. Při volbě přednáškových okruhů bude kladen důraz na myšlenkové koncepty, které svými zdroji a významem přesahují hranice jednotlivých národních prostředí a národních kultur a u nichž lze vysledovat zřetelnou souvislost s evropským vývojem (západní Evropa, Byzanc).
Interpretace písemnictví a literatury východoevropského areálu daného období poskytne klíč k pochopení základních souřadnic myšlenkového světa středověkého a raně novověkého člověka. Součástí přednášky bude otázka vztahu středověkých autorů k domácí historicko-kulturní tradici a s tím související problém kontinuity a diskontinuity východoevropského duchovního a kulturního vývoje.
Sledovány budou proměny základních pojmů, které tvoří základ identifikace středověkého a raně novověkého autora prostřednictvím víry, jazyka nebo teritoria (např. vládce, země, spravedlnost, víra, svatost aj.). Absolvent předmětu bude schopen literární a kulturní vývoj studované oblasti interpretovat v souvislostech s vývojem evropským a nahlížet východoevropské středověké a raně novověké písemnictví a literaturu v areálové perspektivě.