Eastern Europe and Czech Lands (the History of Political, Social and Cultural Relations) II (20th Century)

Syllabus

Část vyučovaná T. Chlaňovou (vyučovaná témata) 1.    Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu, seznam četby, doporučená literatura, literární texty k jednotlivým seminářům, požadavky k atestaci); Ukrajinská území a Československo mezi válkami (historie vzájemných kontaktů a vztahů): osudy ukrajinských válečných zajatců v Čechách; snahy Ukrajinské národní republiky o získání podpory politických představitelů Československa (činnost ukrajinské diplomatické mise v ČSR, aktivity Ukrajinské republikánské kapely na našem území); cesty ukrajinské politické i civilní emigrace do Československa (důvody příchodu, prvotní destinace); ukrajinská politická emigrace ve 20. letech (politická emigrace z Naddněperské Ukrajiny, Haliče a Bukoviny; ukrajinské tábory internovaných v Československu). 2.    Ukrajinci v meziválečném Československu, Praha - centrum a kulturní oáza ukrajinské emigrace: síťukrajinských vzdělávacích zařízení (Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut M. Drahomanova, ukrajinské gymnázium, Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech, Ukrajinské studio výtvarných umění), Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny, nakladatelství, kulturní a osvětové spolky.   Analýza charakteru vzájemných česko-ukrajinských vztahů v tomto období, míra obeznámenosti českého prostředí s Ukrajinou; ohlas ukrajinského hladomoru let 1921-23 v tehdejším Československu (ohlas ve zpravodajství a publicistice; československá pomocná akce, pomocné akce Českého červeného kříže, Junáka, Českobratrské církve evangelické; ohlasy literární (Karel Toman, Josef Hora, Marie Majerová, S. K. Neumann, Josef Pelíšek, Antonín Sova, Jiří Wolker, L. N. Zvěřina).  3.    Podkarpatská Rus v rámci Československa (otázka etnické, konfesní a územní identifikace  obyvatelstva Podkarpatské Rusi; předpoklady připojení Podkarpatské Rusi k Československu (iniciativa "amerických" Rusínů, politický projekt H. Žatkovyče, jednání H. Žatkovyče s W. Wilsonem,  T. G. Masaryka a "rusínská" otázka, iniciativa T.G. Masaryka, 1919 - připojení Podkarpatské Rusi k Československu); sociálně-ekonomický stav země v době připojení k Československu; otázka a realizace autonomie Podkarpatské Rusi; Podkarpatská Rus jako inspirační zdroj pro české umělce: odraz v literatuře (I. Olbracht, K. Čapek, V. Vančura, současní tvůrci), ve filmu (V. Vančura, M. Frič, A. Moskalyk a další), ve výtvarném umění (malba, fotografie); Podkarpatská Rus jako turistický cíl.  4.   Česko-ukrajinské vztahy po roce 1989; mediální obraz Ukrajiny v České republice  (stereotypy vnímání Ukrajinců, „populární“ témata týkající se Ukrajiny v českých médiích); ukrajinské organizace a sdružení v České republice (charakteristika činnosti), ukrajinská média v České republice (vybrané časopisy); současné česko-ukrajinské vztahy (výběr z českého tisku).     

Část vyučovaná H. Nyklem (vyučovaná témata) 1. Češi v carském Rusku. Vznik, rozvoj a zánik jedné menšiny. 2. Ruská pomocná akce. Vznik a vývoj unikátní humanitární pomoci na záchranu ruské emigrace a kultury. 3. Ruská emigrace v ČSR. Instituce a lidé. 4. Ruští emigranti v ČSR. Spisovatelé, umělci, filosofové, duchovní, historikové, literární vědci, filologové.   5. Současná ruská emigrace v ČR  

Část vyučovaná P. Štollem: 1. České refelexe Lotyšska v meziválečném Československu. 2. Osobnosti nezávislého Lotyšska se vztahem k Československu. 3. České překlady z lotyštiny a česká baltistika od roku 1945. 4. Jan Palach v lotyšxké literatuře a české aktivity na podporu Pobaltí v letech 1990-1991. 5. Vybrané kapitoly z česko-litevských vztahů 20. stol.      

Annotation

Část vyučovaná H. Nyklem:

Část přednáškového cyklu mapuje rusko-české kulturní vztahy ve 20. století. V jejich rámci se zaměřuje na roli Čechů v ruské říši před rokem 1917, otázku legií a koncepce slovanské politiky K. Kramáře, T. G. Masaryka a E. Beneše. Dále jsou studenti uvedeni do problematiky dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Jsou obeznámeni se vznikem a rozvojem tzv. Ruské akce, strukturou ruské emigrace a jejími nejvýznamnějšími představiteli. V závěru je popsána problematika současné ruské emigrace v ČR.

Část vyučovaná T. Chlaňovou:

Přednáška si klade za cíl v základních obrysech seznámit studenty s nejvýznamnějšími kapitolami vzájemných česko-ukrajinských styků ve 20. století. Jedná se v první řadě o kontakty podmíněné nestabilní politickou situací v období první světové války a v období meziválečném, jež nabývaly v průběhu zmíněného období různých podob a různé intenzity. Podstatný je rovněž nejaktuálnější vývoj vzájemných vztahů po rozpadu Sovětského svazu. Veškeré potřebné informace k této části předmětu naleznete po přihlášení v moodlu: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7231.

Část vyučovaná P. Štollem:

Základní přehled česko-lotyšských a česko-litevských, hlavně kulturních vztahů ve 20. stol. dodnes.