Charles Explorer logo
🇨🇿

Židovské motivy a antisemitismus v české literatuře I

Předmět na Filozofická fakulta |
AZS500100

Sylabus

Kurz se zabývá dosud málo zpracovávaným tématem, totiž obrazy Židů v novodobé české literatuře od středověku po současnost. Židé jako jiné a nábožensky odlišné etnikum byli v české společnosti vnímáni někdy se sympatiemi, ale častěji s nedůvěrou nebo s antisemitismem (který v 19. století nahradil starší antijudaismus). Rozdílné byly i reakce spisovatelů a publicistů s židovskými předky: někteří usilovali o asimilaci s českým prostředím (českožidovské hnutí), jiní se hlásili k německé kultuře; od začátku 20. století se objevil sionismus a později ojediněle návrat k ortodoxnímu judaismu a chasidismus (Jiří Mordechaj Langer). Specifickým tématem české literatury je zobrazení tradičního způsobu života Židů na Podkarpatsku (Ivan Olbracht) a také mentality a jazykového gesta asimilovaných židovských obchodníků a živnostníků (Karel Poláček). Kurz je dvousemestrový, bude probíhat v ZS 2018/19 a v LS 2019.   

Návrhy témat v ZS:  

Obrazy Židů v české středověké literatuře (Kosmova kronika, Zbraslavská kronika, Mastičkář).  

Pražský pogrom 1389 očima Židů (Avigdor Kara) a české literatury (Jirásek).  

Tobiáš Mouřenín z Litomyšle: Historia kratochvílná... Židé v knížkách lidového čtení a ve folkloru (pohádka Grimmů Žid v trní).  

Romantické obrazy Židů: Máchovi Cikáni. V. B. Nebeský. Sabina (Blouznění).  

Postavy Židů v českém dramatu 19. století (Čech a Němec, Fidlovačka, Tvrdohlavá žena, Pražský žid, Naši furianti, Rabínská moudrost).  

Jan Neruda jako antisemita?  

Negativní obrazy venkovského Žida (Josef Holeček, Vilém Mrštík, Petr Bezruč, Jakub Deml, Božena Benešová).  

Pozitivní a neutrální typy Židů: Vrchlický, Jirásek, Svobodová, Klostermann.  

Venkovští Židé židovskýma očima: prózy Vojtěcha Rakouse.      

Návrhy témat v LS:  

Postavy Židů v prózách Karla Poláčka (Povídky izraelského vyznání; Bez místa/Pan Selichar se osvobodil; Okresní město)  

Židé v Olbrachtových podkarpatských prózách (Nikola Šuhaj loupežník; Golet v údolí)  

Hostovského román Dům bez pána  

Jiří Mordechaj Langer a jeho Devět bran  

Divadlo v terezínském ghettu  

Jiří Weil a jeho román Život s hvězdou  

Povídky Arnošta Lustiga Noc a naděje a Démanty noci  

Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock  

Židovské postavy v díle Josefa Škvoreckého (Sedmiramenný svícen)  

Židovské téma v povídkách Oty Pavla  

Osvětimská kapitola v Topolově románu Sestra  

Židé v dílech Arnošta Goldflama (Sladký Theserisenstadt)  

Anotace

Dvousemestrový kurz, který pokračuje v letním semestru.

Negativní stereotypy Židů (od Kosmovy kroniky a Mastičkáře po romány Alexeje Pludka), pozitivní nebo tolerantní obrazy Židů (např. Zbraslavská kronika, Mácha, Jirásek, Vrchlický) i zobrazení Židů očima jich samých (např. Kapper, Rakous, Poláček). Specifické rysy literárního antisemitismu (jazyk komolící češtinu, autorské hodnocení, generalizace, schematické rozdělení kladných a záporných postav). Židovské motivy v prózách Egona Hostovského. Východní Židé očima Ivana Olbrachta a chasidé očima Jiřího Mordechaje Langera. Kulturní život v terezínském ghettu. Téma Židů a holokaustu v poválečné české literatuře: Jiří Weil, Arnošt Lustig, Josef Škvorecký, Ladislav Fuks, Ota Pavel, Jáchym Topol, Arnošt Goldflam.