Kurz se zabývá dosud málo zpracovávaným tématem, totiž obrazy Židů v novodobé české literatuře od středověku po současnost. Židé jako jiné a nábožensky odlišné etnikum byli v české společnosti vnímáni někdy se sympatiemi, ale častěji s nedůvěrou nebo s antisemitismem (který v 19. století nahradil starší antijudaismus). Rozdílné byly i reakce spisovatelů a publicistů s židovskými předky: někteří usilovali o asimilaci s českým prostředím (českožidovské hnutí), jiní se hlásili k německé kultuře; od začátku 20. století se objevil sionismus a později ojediněle návrat k ortodoxnímu judaismu a chasidismus (Jiří Mordechaj Langer). Specifickým tématem české literatury je zobrazení tradičního způsobu života Židů na Podkarpatsku (Ivan Olbracht) a pronásledování Židů během nacistické okupace (holokaust). Antisemitské knihy byly vydávány za okupace, později jen sporadicky (Alexej Pludek).
Navrhovaná témata:
Židé v Olbrachtových podkarpatských prózách (Golet v údolí)
Jiří Mordechaj Langer a jeho Devět bran
Antisemitské publikace za první republiky a za okupace (Alois Kříž: Co víte o o Židech?;Fr. Komurka: Co řekli naši velikáni o Židech; Jan Rys Rozsévač: Hilsneriáda a TGM; Karel Rélink: Židovské zrcadlo)
Divadlo v terezínském ghettu
Jiří Weil a jeho román Život s hvězdou
Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock
Sedmiramenný svícen Josefa Škvoreckého
Arnošt Lustig: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Alexej Pludek: Vabank
Viktor Fischl: Dvorní šašci
Osvětimská kapitola v Topolově románu Sestra
Dvousemestrový kurz, letní semestr časově naváže na ZS a bude se zabývat českými díly s tématy židovství od Ivana Olbrachta po Jáchyma Topola.