Sylabus
I. tématický blok:
Název a obsah: Historický přehled sociálního myšlení a jeho vazby na organizaci, správu a právo v dané společnosti v období "protosociologickém".
Klíčové koncepty a pojmy: Sociologie v moderním pojetí vznikla jako samostatná disciplína v první polovině 19. století, kdy tento termín poprvé použil francouzský myslitel Aguste Comte (1937) pro úvahy o společnosti. Uvažování o společnosti je ovšem podstatně staršího data, mluvíme proto obvykle o období před tímto datem jako o "protosociologii", pro kterou se používala celá řada dalších označení - sociální fyzika, sociální filosofie, politická filosofie, materialistické pojetí dějin apod. Sociologie se vydělila z filosofie, která je řeckého původu, ale úvahy o společnosti, jejím řízení, struktuře apod. je daleko staršího data. Můžeme je vysledovat do velkých říší jako byl Egypt, mezopotámské a perské despocie a dokonce i do Číny před více jak 3000 lety.
Kmenová společnost, orientální despocie, "hydrologická" a "městská" společnost, antické městské státy, základy filosofie, římské správní právo a právní věda, protosociologie.
Kontrolní otázky k tématu 1) Kdy a kde vznikly první koncepty a úvahy o potřebě státní správy? 2) Co bylo důvodem těchto úvah? 3) Jaký byl rozdíl mezi "hydrologickými" a městskými státy? 4) Jaké byly základní rysy antického protosociologického myšlení? 5) Jaké jsou základní rysy protosociologického uvažování v renesanci? 6) Protosociologické myšlení osvícenství a období do poloviny 19. stol.
Literatura:
Berger, P.: Pozvání do sociologie, Barrister & Principal, Brno 2007
Giddens, A.: Sociologie, Argo, Praha 2001
Jandourek, J. Úvod do sociologie, Portál, Praha 2003
Keller, J.: Úvod do sociologie, SLON 2001
Kohák, E.: Průvodce po demokracii, SLON, Praha 1997
Kubátová, H.: Sociologie, UP Olomouc, Filosofická fak. 2009
Petrusek, M.: Společnosti pozdní doby, SLON, Praha 2006
Petrusek, M.: Základy sociologie, Akademie veřejné správy Praha 2009
Petrusek, M.: Balon, J.: Společnost naší doby, Academia Praha 2011
Urban, L.: Sociologie, Grada, Praha 2006
Velký sociologický slovník, Karolinum, Praha 1996
II. tématický blok:
Název a obsah: Předmět a struktura sociologie
Klíčové koncepty a pojmy: Sociologie je věda o společnosti, společenských jevech, strukturách a procesech a jejich vzájemných vztazích. Je disciplínou teoreticko-empirickou. Dílčí společenské problémy a jevy zkoumá ve vztahu k jiným společenským jevům a disciplínám - ekonomii, politice, morálce, ideologii, náboženství apod. Využívá k tomu specifických metodologických postupů a technik, z nichž část je společná všem společenským vědám. Snaží se pochopit a vysvětlit genezi společenských struktur od společností jako celků až po jednotlivé oblasti společnosti. Zabývá se sociálními jevy a procesy, které nezkoumá žádná jiná specifická společenská věda, např. prostituce, role pacienta a lékaře, města a prostorová diferenciace osídlení, mocenské struktury, školství, povolání a trh, malé sociální skupiny, rodina a životní cyklus apod.
Strukturně se sociologie člení jednak podle míry obecnosti svého poznání od sociografie přes tzv. teorie středního dosahu až po velké teorie společností a jejich změn, přecházející i do jiných společenskovědních disciplín: historie, antropologie, politologie apod.
Rozeznáváme jednotlivé oblasti sociologie podle předmětu zkoumání (rodiny, politiky, náboženství apod.) i podle zaměření na mikro- a makrostruktury.
Sociologické jevy, struktura sociologie, makrosociologie x mikrosociologie, biosociální a geografické podmínky života.
Kontrolní otázky k tématu: 1) Co je to sociologie? 2) Co jsou její hlavní úkoly? 3) Jaký je rozdíl mezi makrosociologií a mikrosociologií? 4) Jak dělíme sociologii podle míry obecnosti řešených problémů? 5) Jaké další možnosti členění sociologie existují? 6) Co to jsou "teorie středního rozsahu?
Základní zdroje ke studiu
Berger, P.: Pozvání do sociologie, Barrister & Principal, Brno 2007
Giddens, A.: Důsledky modernity, SLON, Praha 1998
Giddens, A.: Sociologie, Argo, Praha 2001
Jandourek, J. Úvod do sociologie, Portál, Praha 2003
Keller, J.: Tři sociální světy, SLON, Praha 2010
Keller, J.: Úvod do sociologie, SLON 2001
Kubátová, H.: Sociologie, UP Olomouc, Filosofická fak. 2009
Petrusek, M.: Společnosti pozdní doby, SLON, Praha 2006
Petrusek, M.: Základy sociologie, Akademie veřejné správy Praha 2009
Petrusek, M.: Balon, J.: Společnost naší doby, Academia Praha 2011
Sociologické školy, směry a paradigmata, SLON, Praha 1994
Šanderová, J.: Sociální stratifikace, Karolinum, Praha 2000
Šubrt, J. - Balon, J.: Soudobé sociologické teorie, Grada, Praha 2010
Urban, L.: Sociologie, Grada, Praha 2006
Velký sociologický slovník, Karolinum, Praha 1996
III. tématický blok:
Název a obsah: Funkce sociologie
Tak jako každá věda musí především plnit funkci poznávací, rozšiřovat lidské vědění o člověku a společnosti. od počátku také aspirovala na praktické cíle, někdy na funkce reformátorské, jindy na spíše sociálně regulativní, sociálně inženýrské (spíše stabilizující, udržující a rozvíjející stávající řád, status quo). Humanizující funkce sociologie, (která se ovšem může zvrhnout až do ideologického využití a zneužití).
Funkce ideologická: Sociologie je vždy v té či oné míře vědomě či nevědomě, programově či mlčky sociálně skupinově a třídně, tedy zájmově podmíněna a z této podmíněnosti se nemůže nikdy úplně vyvázat, jakkoliv o to může usilovat. Sama tato podmíněnost nemusí implikovat plnění ideologické funkce, tj. více či méně vědomě vyjadřování určitého skupinového zájmu. V tomto ohledu se od sebe různé sociologické směry dosti liší - škála jde od pólu směru programově ideologicky neutrálních až po pól vědomě angažovaných. Demokratická společnost potřebuje permanentní kritickou sebereflexi a žádná kritika - pokud fungují demokratické politické instituce - ji nemůže podstatně poškodit. Proto lze s užitkem číst sociology různých orientací.
Klíčová slova a pojmy Funkce poznávací, funkce reformátorská, funkce regulativní, funkce sociálně inženýrská, funkce ideologická a apologetická. Manipulace
Kontrolní otázky k tématu 1) Které jsou jednotlivé možné funkce sociologie? 2) Dovedl/dovedla byste definovat nějakou jinou funkci, kterou může sociologie plnit?.
Základní zdroje ke studiu
Beck, U.: Riziková společnost, SLON, Praha 2004
Berger, P.: Pozvání do sociologie, Barrister & Principal, Brno 2007
Giddens, A.: Důsledky modernity, SLON, Praha 1998
Giddens, A.: Sociologie, Argo, Praha 2001
Jandourek, J. Úvod do sociologie, Portál, Praha 2003
Keller, J.: Tři sociální světy, SLON, Praha 2010
Keller, J.: Úvod do sociologie, SLON 2001
Kohák, E.: Průvodce po demokracii, SLON, Praha 1997
Kubátová, H.: Sociologie, UP Olomouc, Filosofická fak. 2009
Petrusek, M.: Společnosti pozdní doby, SLON, Praha 2006
Petrusek, M.: Základy sociologie, Akademie veřejné správy Praha 2009
Petrusek, M.: Balon, J.: Společnost naší doby, Academia Praha 2011
Velký sociologický slovník, Karolinum, Praha 1996
IV. tematický blok:
Název a obsah: Přehled základních paradigmat moderní sociologie od poloviny 19. století.
Po svém vyčlenění z filosofie dospěla sociologie k určitému základnímu náhledu na svět, směřujícímu k ustavení paradigmatu.
Paradigmatem označujeme soubor uznávaných a sdílených pojmů, poznatků a metod, základní přístupy k chápání společnosti, k tomu, co je považováno za hlavní předmět sociologického zájmu a metodologii zkoumání společenských jevů. Paradigma mají ovšem i ostatní vědní disciplíny a neznamenají neměnný systém tvrzení a poznatků. Disciplíny <span style="text-decoration: und
Anotace
Studijní předmět Vás uvede do problematiky dějin sociálního myšlení, sociologie a sociální psychologie. Měl by Vás naučit chápat souvislosti s vývojem sociálního a politického myšlení ve stručném úvodu o myšlení, které nazýváme protosociologické, tedy zhruba do 1. poloviny 19. století. V další části se pak budeme zabývat vývojem sociologického myšlení v 19. a 20. století až do současnosti. Vývoj sociologického myšlení reflektuje rovněž jednotlivá témata a paradigmata sociologie, jak je nastoloval tehdejší vývoj společnosti v materiální i nemateriální sféře. Budeme se zabývat jednotlivými oblastmi sociologie (rodiny, podniku, politiky apod.), především v sociologii evropské a americké, které ovšem - především ve svých produktech překračujících hranice této disciplíny - odráží i vývoj společností vně našeho civilizačního a kulturního okruhu.
Oblast sociální psychologie se zejména ve 20. století vyčleňuje jak z obecné psychologie, tak i ze sociologie a z kulturní antropologie. V našem předmětu se soustředíme na problém osobnosti a rolí, na problematiku komunikace, motivace a postojů a problém sociální percepce. Sociální psychologie studuje jednotlivé osobnosti lidí v soc. situacích a vztazích. Předmětem zkoumání je jedinec ve společnosti. Nejde tedy o psychologií soc. jevů, ale psychologií osob v soc. situacích.
Existuje např. sociologie nezaměstnanosti, ale psychologie nezaměstnaného.
Důraz bude rovněž kladen na metody a techniky sociologického výzkumu a na pochopení jeho logiky a struktury. Vzhledem k tomu, že kvalitativní metody jsou předmětem jiného předmětu, soustředí se pozornost zejména na kvantitativní metody a techniky.
Sociální psychologie má mnoho společného se sociologií. Ve výkladu na to bude upozorněno a výuka vlastního oboru sociální psychologie budu o to redukována.
Rozsah předmětu a počet přednášek omezuje výklad jen na vybrané kapitoly a důraz je kladen rovněž na samostudium a doporučenou literaturu.