Syllabus
* I. Diagnostické a terapeutické metody v předpracovní a pracovní rehabilitaci
V rámci této části předmětu se studenti seznámí s diagnostickými a terapeutickými přístupy a metodikami, které se využívají v pracovní a předpracovní rehabilitaci. Seznámí se s nástroji pro diagnostiku, s metodikami standardizovanými i nestandardizovanými. Studenti si vyzkouší praktickou aplikaci některé testové metody, při práci s pacienty, jejich diagnostiku a terapii zaměřenou na pracovní oblast, a to jak ve zdravotnické, tak sociální sféře. Studenti budou na hodinách prakticky pracovat s nástroji ergodiagnostiky a výsledky budou bezprostředně prezentovat.
* Témata:
Úvod do předmětu - přehled stupňů předpracovní a pracovní rehabilitace. Shrnutí metod využívaných v diagnostice. Přehled organizací poskytující pracovní rehabilitaci. Vyhodnocení základních diagnostických metod: Hodnocení pracovní pozice, pracovního místa, dotazníky, rozhovory. Sebehodnotící dotazníky: AMAS, PACT. Struktura dne, dotazník zájmů. Zopakování základních pojmů v oblasti pracovní rehabilitace.
Diagnostika a terapie v rámci předpracovní rehabilitace
Vyhodnocení základních ergodiagnostických hodnocení fyzických komponent: Jamar dynamometr, Purdue Pegboard, Jebsen-Taylor test funkce ruky. Práce s normami a výpočet SD skóre, vytvoření závěru vyšetření.
Vyhodnocení základních ergodiagnostických metod - Pracovní křivka. Isernhagen Work System - ukázka úkolů a způsobu hodnocení. Příklad závěrečné zprávy ergodiagnostického vyšetření - interpretace závěrů. Speciální metodiky - vybrané testy např. Hodnocení pracovních dovedností dle Jacobsové, Všeobecná kancelářský test.
Sociální problematika v oblasti předpracovní rehabilitace
Úřady práce a možnosti pracovního uplatnění, rekvalifikace, kurzy. Organizace pracovní rehabilitace - Asistence.
Tréninková pracovní místa - Ergoaktiv. Práce s pacienty po poškození mozku a možnosti jejich pracovního uplatnění.
Ergonomie a úpravy pracovního prostředí. Hodnocení pracovního prostředí.
* II. Diagnostické a terapeutické metody v biopsychosociální oblasti
Cílem této části předmětu je zprostředkovat studentům aktuální trendy v péči o duševní zdraví s důrazem na perspektivu uživatelů péče. Hlavním cílem je naučit studenty užívat ve své praxi základní principy, hodnoty a metody práce ergoterapeuta v psychosociální oblasti a chápat význam užití těchto způsobů práce napříč všemi oblasti ergoterapie. Student by měl získat informace o roli ergoterapeuta v psychosociální (psychiatrické) rehabilitaci, získat informace a praktickou zkušenost s diagnostickými a terapeutickými nástroji ergoterapeuta, s metodami psychiatrické rehabilitace a seznámit se s jejich praktickým využitím v rámci sociálních a zdravotních služeb. Podstatnou část také tvoří seznámení s možnostmi práce s prostředím, komunitou a rodinou člověka s duševním onemocněním.
Zaměření je na porozumění konceptu Recovery (zotavení) jako jedinečnému a vysoce individuálnímu procesu, kterým procházejí lidé s duševním onemocněním, a na získání schopností aplikovat tento proces do praxe péče o duševní zdraví. Dále na seznámení s účinnými postupy pro zapojení a podporu vlastních, vnitřních metod, dovedností a strategií lidí s duševním onemocněním, které vedou k osobnímu rozvoji navzdory nemoci a směřují k uspokojivému životu i s ní. Předmět navazuje na předmět Kasuistický seminář.
* Témata:
Systém péče o duševní zdraví, "Zotavení" jako nové paradigma. Recovery (úzdrava, zotavení) vs medicínský pohled, seznámení se základními pojmy a jejich zasazení do kontextu strategií v péči o duševní zdraví; podpora procesu zotavení z pohledu vlastní zkušenosti lektorů, aplikace konceptu recovery do praxe; Recovery a EBP Duševní onemocnění, klasifikace onemocnění - jak chápat "diagnózu", možný význam a dopad "stanovení diagnózy" Stigma duševního onemocnění - formy stigmatu, dopad stigmatu na život člověka s duševním onemocněním a jeho blízkých, možnosti boje se stigmatem; Vymezení psychosociální (psychiatrické) rehabilitace a seznámení s hlavními proudy (školami), hodnoty a principy psychosociální rehabilitace; Systém péče o duševní zdraví v ČR, EBP v oblasti péče o duševní zdraví;
Self-management a jeho podpora v praxi. Strategie k dosahování vlastních cílů a zvládání neúspěchu; Rozvíjení strategií zvládání a využití self-managementu v ergoterapeutické praxi (i mimo oblast péče o duševní zdraví).
Ergoterapeutický proces a jeho specifika v biopsychosociální oblasti Ergoterapeutický proces vs proces psychosociální rehabilitace (Model CARe, Bostonská škola psych. rehabilitace). Připravenost (readiness) na rehabilitaci - vymezení pojmu, složky připravenosti, možnosti hodnocení připravenosti; Domény ergoterapie a jejich specifika v psychosociální oblasti Empowerment, úvod do Strength-based Modelu Terapeutické využití sebe sama; reflexe a sebereflexe; práce s předpoklady; formy klinické úvahy a jejich využívání v praxi; Ergoterapeutické modely a rámce vztahů používané v psychosociální oblasti a jejich aplikace v praxi; Ukázka některých metod dle rámců vztahu;
Metody získávání informací, proces hodnocení v psychosociální oblasti, výběr vhodného způsobu hodnocení; Hodnocení, evaluace, diagnostika - vymezení pojmů, význam a dopad hodnocení, významné faktory v procesu hodnocení, kontext a užitečné způsoby práce; Profil klienta dle AOTA; Hodnocení vycházející z použitého rámce vztahu nebo ergoterapeutického modelu praxe; Ergoterapeutické nástroje užívané v psychosociální oblasti; Využití narativních způsobů práce v procesu hodnocení; Ukázka vybraných nástrojů hodnocení;
Proces plánování v ergoterapii Rehabilitační plánování, ergoterapeutický plán vs. individuální plán klienta; Užitečná formulace cíle, zásady při plánování; Práce s prostředím v rámci procesu plánování Práce se specifickými skupinami - např. lidi v seniorském věku, dětská psychiatrie, akutní stavy, poruchy příjmu potravy atd.
Terapeutické intervence v psychosociální oblasti - při individuální a skupinové práci; Recovery college a nové trendy v práci s lidmi s psychosociálními obtížemi. Příprava cílené terapeutické aktivity; Obtížné situace při individuální a skupinové práci; Prevence relapsu onemocnění, možnosti krizové intervence, protikrizový plán - jeho možnosti a aplikace (WRAP a jiné); Práce s rodinou, psychoedukace a význam podpory a zapojení rodiny do práce s klientem; Evaluace účinnosti terapeutických intervencí; Supervizní seminář - forma skupinového koučování dle Modelu CARe
Práce s rodinou a s prostředím, význam peer práce Význam prostředí v procesu úzdravy a při výkonu zaměstnávání; Analýza prostředí a sociální sítě klienta; možnosti práce s prostředím; Peer support - vymezení pojmu, formy svépomoci, "circles of support" a jiné; Systém komunitních služeb - nové trendy v péči; Zajištění kvality služeb - evaluace ergoterapeutické práce, hodnocení služeb a spokojenosti uživatelů;
* III. Diagnostické a terapeutické metody v oblasti kognitivních funkcí
Tato část si klade za cíl studenty seznámit s problematikou kognitivních funkcí a zásadami diagnostiky kognitivních funkcí u osob po získaném poškození mozku. Pozornost bude věnována správnému vedení rozhovoru a zjišťování anamnézy při prvním kontaktu s klientem/pacientem. Studenti budou teoreticky i prakticky připravováni pro užití krátkých (screeningových) testů, jejich administraci, vyhodnocení a interpretaci vč. diferenciálně-diagnostických úvah. Posluchačům budou informativně představeny další metody, se kterými pracuje psycholog a klinický psycholog v klinické praxi. Dalším cílem předmětu je seznámit studenty se zásadami tréninku kognitivních funkcí s důrazem na směřování k vlastním úvahám o možnostech terapeutických intervencí v této oblasti.
* Témata:
Kognitivní funkce, zásady vyšetřování kognitivních funkcí
Velmi krátké kognitivní zkoušky
Krátké kognitivní testy
Velké psychodiagnostické metody
Terapie kognitivních funkcí
Prezentace projektů ve skupinách,
Annotation
Předmět se skládá ze tří částí - Diagnostické a terapeutické metody v předpracovní a pracovní rehabilitaci, diagnostické a terapeutické metody v biopsychosociální oblasti a diagnostické a terapeutické metody v oblasti kognitivních funkcí.