Charles Explorer logo
🇨🇿

Latinská lékařská terminologie

Předmět na 2. lékařská fakulta |
D0101332

Sylabus

Zimní semestr:

1. Přehled starověké a středověké medicíny a vývoje její terminologie. Úvod do lékařské terminologie. Pravopis a výslovnost latinských grafémů, délka slabik, přízvuk.

2. Základní gramatika latiny. Rozdíly mezi latinou a češtinou. Morfologie a syntax uplatňovaná v rámci lékařské terminologie (slovní druhy, gramatické kategorie, skloňování, přívlastky, předložkové vazby), lexikologie (memorabilia, pravidla překladu, zkratky atd.)

3. I. deklinace latinská. Skloňování substantiv I. deklinace latinských i řeckých. Spojení substantiva I. deklinace s adjektivem. Předložkové vazby. Memorabilia.

4. II. deklinace Skloňování substantiv II. deklinace (maskulina a neutra latinského původu, neutra řeckého původu). Spojení substantiva II. deklinace s adjektivem. Předložkové vazby. Memorabilia.

5. IV. a V. deklinace Skloňování substantiv obou deklinací. Spojení substantiva IV. a V. deklinace s adjektivem. Předložkové vazby. Memorabilia.

6. I. a II. deklinace řecká Řecké termíny v lékařské terminologii, historie jejich pronikání do latiny. Příklady nejběžnějších řeckých slovních základů. Skloňování I. a II. tzv. řecké deklinace.

7. Opakování latinských a řeckých deklinací TEST I, čtení lékařských zpráv.

8. III. deklinace latinská – Konsonantické kmeny Charakteristika substantiv III. deklinace. Různoslabičná substantiva III. dekl., spojení s adjektivem. Předložkové vazby. Skloňování tvarů neúplného a nepravidelného stupňování adjektiv. Memorabilia

9. III. deklinace latinská – I-kmeny I-kmenová substantiva III. dekl., spojení s adjektivem. Nepravidelně skloňovaná substantiva. Memorabilia

10. III. deklinace řecká. I-kmeny i konsonantické kmeny. Srovnání s latinou. Charakteristické sufixy. Spojení s adjektivy. Příklady nejběžnějších řeckých slovních základů.

11. Adjektiva III. deklinace. Klasifikace a charakteristika adjektiv III. deklinace. Řecká adjektiva typu „-genes“. Názvy nejběžnějších remedií, jejich tvary a skloňování.

12. Opakování latinských a řeckých deklinací Souhrnné opakování probrané látky.

13. TEST II, čtení lékařských zpráv.

14. Zápočtový test Letní semestr:

1. Opakování, procvičování a upevnění látky ZS.

2. Číslovky Latinské číslovky základní, řadové a násobné a jejich užití v lékařské terminologii. Další číselné výrazy a vyjádření množství v lékařské terminologii.

3. Slovesa, participia, adverbia Slovesné konjugace – indikativ a konjunktiv prézentu (3. osoba), infinitiv prézentu aktiva, imperativ, participium prézentu a perfekta. Užití slovesa v lékařské terminologii. Remedia. Užití adverbií v lékařské terminologii. Memorabilia.

4. Receptura. Struktura receptu. Receptura pro hromadně vyráběné léčivé přípravky. Receptura pro individuálně připravované léčivé přípravky.

5. Opakování. Souborné opakování probrané látky. Čtení a interpretace autentických odborných textů.

6. TEST I, čtení lékařských zpráv.

7. Slovotvorba I – latinské a řecké prefixy. Úvod do slovotvorby, princip tvoření lékařských termínů

8. Slovotvorba II – sufixy. Nejčastější sufixy užívané v lékařské terminologii. Morfologická analýza latinských termínů. Memorabilia.

9. Slovotvorba III – latinská kompozita. Latinská kompozita v lékařské terminologii, charakteristika a analýza latinských termínů. Memorabilia.

10. Slovotvorba IV – řecká kompozita a hybridy. Základní charakteristika řeckých kompozit a hybridů a jejich užití v lékařské terminologii. Tvoření řeckých kompozit. Užití kompozit a hybridů v lékařských zprávách a diagnózách. Memorabilia.

11. Čtení odborných textů. Čtení a interpretace autentických odborných textů. Souhrnné opakování látky z celého roku.

12. Opakování. Souborné opakování probrané látky. Čtení a interpretace autentických odborných textů.

13. Test II, čtení odborných textů.

14. Zápočtový test.

Anotace

Na začátku studia medicíny má tento předmět pomoci studentům zorientovat se v problematice odborných medicínských názvů z pohledu jejich jazykové struktury. Umožní jim pochopit systém názvosloví v anatomii i v klinické a patologické praxi.

Při výuce jsou hojně využívány autentické lékařské texty, anatomické učebnice, latinsky psané pitevní zprávy, popisy diagnóz apod. Snahou vyučujících je maximální propojení jazykové výuky s každodenní praxí studentů v teoretických a preklinických oborech.