VP - Poruchy vodního elektrolytového hospodářství v dětském věku

Sylabus

Místo konání: Seminární místnost prof. Švejcara- 1. patro D - dětský monoblok

Čas konání: pondělí - čtvrtek od 14,00 do 18,00 hod. - prezentace pátek od 15,00 hodin

- pohovor a zápočet

Tělesné tekutiny - kompartmenty tělesných tekutin a tělesné složení

Fyziologie a patofyziologie vodního a elektrolytového hospodářství.

Body composition = tělesné složení, metody (současné metody stanovení tělesného složení (konduktivita (odpor tkání), DEXA, CUBA, jiné).

Úloha ledvin při regulaci solí a vody (tzv. water intake and output). Rozdíly složení a obratu tekutin a elektrolytů dle věku.

Sodík, draslík a jejich poruchy: hyponatrémie, hypernatrémie, hypokalémie, hyperkalémie. Kalcium - poruchy kalciumfosfátového metabolismu, kalcium-fosfátový produkt, kalcifylaxe.

Anion gap.

Klinické aspekty: potřeba tekutin a elektrolytů ve zdraví, tekutiny a elektrolyty v době nemoci.

Dehydratace - jak organismus ztrácí tekutiny - náhrada tekutin, pitný režim.

Dyspepsia simplex, dyspepsia toxica u dětí - dehydratační šokové situace.

Polyurie, polydipsie, klinické diagnózy - diabetes insipidus centralis, renalis, compulsive water drinking. Příjem soli a vliv na pitný režim.

Diagnostika a léčba

Laboratorní nálezy při ztrátě tekutin, resp. hyperhydrataci.

Náhrada tekutin a solí při jejich ztrátě, vliv příjmu soli na příjem tekutin a krevní tlak.

Perorální rehydratační roztoky - složení, aplikace.

Parenterální léčba - infuzní roztoky v pediatrii - typy, ředění, proč u dětí ředěné roztoky.

Technika aplikace roztoků, typy roztoků, startery, komerčně připravené roztoky, koncentráty a jejich rizika. Proč ředěné roztoky u dětí.

Praktická demonstrace infuzních roztoků a koncentrátů, demonstrace na oddělení kojenců a batolat, větších dětí.

Celková tělesná voda dle věku. Bez potravy lidé přežívají týdny, ale bez vody jen několik dní, většinou 2 - 3 dny. Nejdelší doba přežití bez vody je údajně 17 dnů. U dospělého člověka se denně běžně vymění 6 % tělesné vody, u kojence ale dokonce až 15 %. Složení ECT a ICT: ECT, CTV - ICT (intracelulární tekutina) - 2/3 CTV.

Extravaskulární tekutina (tkáňový mok, transcelulární tekutina - př. cerebrospinální mok, nitrooční tekutina, sekrety žláz GIT, kloubní tekutina) - intravaskulární tekutina (plazma).

Potřeba tekutin (v ml) na 1 kg tělesné hmotnosti: kojenci 110 děti do 10 let 40 dospělí při 22 °C 22 dospělí při 37 °C 38

Molalita versus molarita: molalita = koncentrace vyjádřená jako moly/litr rozpouštědla, molarita: (M) = koncentrace vyjádřená jako moly/litr roztoku, symbol „M“ neznamená většinou moly, ale již mol/litr. Milimoly (mmol)/l, mikromol = 10-6 M, nanomol (nM) = 10-9 M, picomol (pM) = 10-12 M, osmolarita moče a její stanovení a měření v praxi, hodnocení osmolality výpočtem. Funkce vody v organismu a regulační mechanismy: dlouhodobé mechanismy regulace krevního tlaku, vztah krevního tlaku a objemu krve. Ledviny, extrarenální mechanismy, tvorba koncentrované a zředěné moče. Regulační mechanismy. Měření objemu tělních tekutin a používané metody (močovina, antipyrin, radioaktivní voda, těžká voda, měření ECT: radioaktivní Na+, radioaktivní chloridy, bromidy, thiosulfáty, insulin. Metody měření objemu plazmy: Evansova modř (vazba na plazmatické proteiny), značený albumin, radioaktivně značené erytrocyty.