Přednášky
Úvod do zdravotnické psychologie, syndrom pomáhajícího (teorie W. Schmidbauera). Psychohygiena zdravotnického pracovníka. Syndrom vyhoření a jeho prevence. Sociální opora. Osobnostní předpoklady k výkonu zdravotnického povolání. Adaptace, maladaptace, profesion ální deformace. Vztahy uvnitř zdravotnického týmu.
Emoce a jejich funkce. Spojení emočního a fyziologického v prožívání. Potřeby, postoje, hodnoty a motivace jako fenomén ovlivňující léčbu, adherenci a comlpliance pacienta.
Psychosomatická medicína. Teorie systémů a teorie součinnosti faktorů ve zdravotnické praxi. Vliv vztahu mezi pacientem a zdravotnickým personálem na proces léčby a uzdravování. Individualizovaný přístup. Frustrace, deprivace, obranné mechanismy. Stres, funkce stresové dopovědi, strategie zvládání stresu. Vliv stresu na zdraví. Pojem autoregulace. Psychologický model dynamického průběhu krize a nemoci.
Psychologický obraz bolesti. Reakce na bolest. Možnosti psychologického ovlivnění bolesti. Pojem placebo a nocebo, etika použití placeba ve zdravotnické praxi. Sugestibilita a etika psychologického ovlivnění pacienta.
Zohlednění poznatků z obecné a sociální psychologie, psychologie osobnosti a vývojové psychologie pro předmět Zdravotnická psychologie.
Praktická cvičení a semináře
Vyučující
PhDr. Mariana Štefančíková, Ph.D., Ph.D.
Semináře
Úzkost, úzkostnost, strach. Komunikace s úzkostným pacientem. Komunikace s agresivním a depresivním pacientem.
Zvláštnosti pacientů. Žena jako pacient. Dítě jako pacient. Komunikace s chronickým a trvale postiženým pacientem
Starý člověk jako pacient. Přirozené psychické změny v souvislosti se stárnutím vs. patologické změny (demence, involuční deprese). Psychologický přístup ke starým lidem.
Psychologické otázky umírání a smrti. Etika eutanázie. Moodyho fenomén.
Psychologická první pomoc. Akutní krize a posttraumatická porucha. Základní psychologické metody a psychoterapeutické přístupy a jejich použití ve zdravotnictví.
Předmět je součástí komplexu předmětů z psychologie. Je koncipován jako teoreticko-praktický celek.
Prohlubuje poznatky, které jsou důležité pro profesionální zvládání náročných situací v péči o individuální a specifické potřeby nemocných a zachování duševní rovnováhy samotného poskytovatele péče.