Chemoterapeutika vegetativní nervové soustavy
Adrenergika
Antiadrenergika
Antiarytmika
Cholinomimetika
Cholinomimetika a muskulotropní spasmolytika
Histamin a jeho antagonisté
Chemoterapeutika oběhové a krevní soustavy
Antitrombotika
Hypolipidemika
Kardiotonické glykosidy
Antihypertenziva
Vazodilatancia
Krevní náhrady
Chemoterapeutika trávicí a vylučovací soustavy
Acida a antacida
Adsorbencia
Peronální antidiabetika
Laxativa
Diuretika
Biokatalyzátory
Vitaminy
Hormony
Enzymy
Protiinfekční a protiinvazní chemoterapeutika
Desinficiencia a antiseptika
Antimykotika
Antiprotozoika
Antibakteriální chemoterapeutika
Antivirotika
Chemoterapeutika nádorových nemocí
Anthelmintika
Farmaceutické pomocné látky
Sladidla
Výuka tohoto profilového předmětu probíhá ve dvou semestrech 3. ročníku formou přednášek, cvičení a seminářů. V závislosti na volbě studenta je předmět ukončen státní zkouškou, případně zkouškou.
Předmět úzce navazuje na přípravné disciplíny přírodovědného a medicínského charakteru. Poskytuje ucelený obraz o léčivech a pomocných látkách chemického charakteru, nezbytný pro zvládnutí dalších navazujících disciplín, zejména kontroly léčiv a farmakologie.
Z tohoto pohledu lze farmaceutickou chemii chápat jako z části interdisciplinární předmět s určitou spojovací funkcí mezi chemickými, biologickými a specificky farmaceutickými subdisciplínami. Materie farmaceutické chemie zahrnuje teorii a systematickou část.
V teoretické části je vedle historických aspektů vývoje léčiv, zdrojů jejich získávání, pozornost věnována i otázkám názvosloví. Širší pozornost je pak věnována významu a vlivu chemické struktury, včetně jejich modifikací, na farmakokinetické i farmakodynamické procesy, které probíhají při podání léčiva do organismu. Sleduje se i příčinná souvislost mezi chemickou strukturou a stálostí léčiv, jakož i předpoklady k možnými interakcím (chemické inkompatibility).
Systematická část třídí léčiva podle charakteru a druhu jejich použití, t.j. z hlediska funkčního. Třídící měřítko chemické zůstává až na druhém místě.
Je tak dána možnost porovnání léčiv, která jsou si blízk á svým klinickým využitím, ačkoliv mechanismem účinku či chemicky jsou odlišná. Zvolený způsob klasifikace dokládá nejen logickou spojitost mezi farmaceutickou chemií a farmakologií, ale je významný i z hlediska praxe.
Koresponduje totiž z dnes běžně používaným rozdělením léčiv v rámci jejich anatomicko-terapeuticko-chemické klasifikace (ATC). Specifickou oblastí farmaceutické chemie je pak studium vztahů mezi chemickou strukturou a biologickými vlastnostmi chemicky definovaných látek a využití těchto poznatků pro navrhování a vývoj nových účinnějších a bezpečnějších látek.
Zvládnutí farmaceutické chemie spolu s dalšími vědomostmi umožňují v řadě případů vyslovit nejen predikci biologické aktivity, ale i dalších vlastností potřebných pro zacházení, uchování a praktické používání léčiv.