Syllabus
Výuka předmětu je členěna do dvou tematických bloků: Blok I – mezinárodní a evropské základy problematiky:
1. Historický rámec právní úpravy a obsah úpravy současné Cíl: zasazení do kontextu, uchopení rámce Úmluvy, proč úmluva vznikla, kdo je uprchlík a kdo není, kolik je uprchlíků
2. Aplikace úmluvy v jednotlivých částech světa – včetně ochranných statusů Cíl: opustit europocentrický pohled, ukázat na rozmanitost ochranných rámců
3. Rámec úmluvy – non-refoulement (+ non-refoulement v jiných úmluvách, vč. EÚLP, úvod k FRONTEXu) Cíl: pochopit, že existuje jediná povinnost, a to non-refoulement, v čem spočívá, kde všude je
4. UNHCR jako hráč, OSN jako hráč (role mezinárodních organizací) Cíl: pochopit jednotlivé aktéry (mezinárodní organizace, OSN – RB, VS atd.), orientace v systému, pochopení propojení, proč se zrodila a zda je stále ještě relevantní
5. Evropské právo podrobněji očima států (CEAS, Dublin, EU jako hráč, judikatura SDEU, role judikatury ESLP). Cíl: pochopit, který stát nese odpovědnost, kdo rozhodne o žádosti, může si uprchlík vybrat?
6. Role EU v „uprchlickém“ světě?
7. Evropské právo podrobněji očima států (přijímací a procedurální atd. směrnice, judikatury SDEU, třetí bezpečné země, bezpečné země původu, první země azylu) Cíl: pochopit evropský systém, co tam je za normy, co jsme si v EU vytvořily jako státy
8. Evropské právo podrobněji očima těch, co hledají ochranu (standardy ochrany, rozdíly v interpretaci, ochrana nezletilých bez doprovodu, zjišťování věku), individu ální x skupinový přístup, integrace (conditio sine qua non?) - diskurs trvalosti jako zdroj očekávání (i jako ohrožení solidarity uvnitř EU) Cíl: pochopit vliv evropského práva pro jednotlivce, potažmo jeho vliv na společnost v jednotlivých státech, které přijímají osoby potřebující ochranu, otázky spojené s udržitelností evropské interpretace uprchlického práva Blok II – vnitrostátní právo, včetně práce s případem
9. Ochranné statusy v ČR (vč. vnitrostátního azylu) + historie, statistiky, přesídlení. Cíl: pochopit co, a proč bylo vytvořeno, o jakých číslech hovoříme.
10. Řízení před MV ČR - zahajování, pobyt ve středisku, pohovor, letiště, detence, rozhodování (zamítnutí, nepřípustnost...). Cíl: ukázat, co se děje, když uprchlík přijde na území ČR, jak vypadá cesta od podání žádosti, co se s ním děje, jak MV ČR rozhoduje, práce s informacemi o zemích původu, důkazní nouze, prokazování totožnosti.
11. Řízení před soudy (vč. vnitrost
Annotation
Cílem předmětu je poskytnout jeho posluchačům vhled do právních aspektů problematiky azylu a uprchlictví v kontextu obecnějšího pojmu migrace. Získaná hluboká znalost azylového a uprchlického práva umožní studentům pochopit jak samotnou problematiku, tak i společenské debaty, které se kolem ní dějí a jimž právní základ chybí. Právní úprava je probírána na úrovni práva mezinárodního, evropského a vnitrostátního. Ve dvanácti přednáškách předmět představuje problematiku azylu, systém mezinárodní ochrany uprchlíků, regionální evropskou úpravu azylu a uprchlictví, a na konkrétním příkladu i vnitrostátní úpravu ČR. Nedílnou součástí kursu je důraz na propojení dané oblasti s problematikou migrace obecně (environmentální migrace, nelegální/neregulérní migrace). Ke každé přednášce si student dopředu načítá podklady či se jinak připravuje, obvykle v rozsahu jedné, max. dvou hodin týdně. Předmět je veden formou kombinace interaktivních přednášek a diskuzí nad fiktivními i reálnými případy z praxe. Podíl na výuce mají též hosté zabývající se problematikou azylu a uprchlictví ve své každodenní praxi, a to ve veřejné správě (Ministerstvo vnitra) či správním soudnictví.
Student získá absolvováním předmětu důkladné teoretické znalosti v oblasti právní úpravy azylového a uprchlického práva, které může uplatnit jak ve svém budoucím zaměstnání, tak i v průběhu studia v odborných praxích v dané problematice. Teoretické znalosti budou doplněny o praktické aspekty, byť méně – na dovednosti se více soustřeďují navazující odborné praxe. I tak ale studium předmětu rozvíjí řadu právních dovedností, mezi jinými:
- schopnost orientace v mezinárodním, evropském i vnitrostátním právu,
- schopnost interpretace a aplikace určité právní normy na konkrétní případ,
- schopnost vyhledání a analýzy judikatury,
- schopnost analýzy konkrétních právních problémů,
- schopnost věcně diskutovat o problematice uprchlictví a nucené migrace v širším kontextu neustále se měnícího světa, kupříkladu o nových otázkách jako jsou například tzv. „klimatičtí uprchlíci“.
Dovednosti budou získávány zejména v průběhu práce na přednáškách.