Předmět zahrnuje tato témata:
- Úvodní výklad k pojmům dětské právo, práva dítěte, dítě, rodina, jakož i obecně k problematice ochrany práv dítěte. Historický vývoj právní ochrany dítěte ve světle vývoje mezinárodních dokumentů (od období po 1. světové válce po dnešek). Zejména též orientace na právní dokumenty této povahy, které byly přijaty OSN, EU, jejich právní význam a závaznost. Úmluva o právech dítěte, její český překlad, základní pojmy a instituty, charakteristika jednotlivých skupin (druhů) dětských práv podle Úmluvy o právech dítěte. Výbor pro ochranu práv dítěte, jeho činnost, a to i ve vztahu k ČR a její rodinněprávní politice a praktickým realizacím.
- Kdo jsou rodiče dítěte, výklad problematiky mateřství, tj. zákonné úpravy postavení matky dítěte a právní problematika s tím související. Určení otcovství – klasický postup zákonodárce – jeho klady, některé nové sociální jevy související s neuzavíráním manželství (ani v případě, že se z partnerského vztahu narodí dítě). Problematika určení otcovství souhlasným prohlášením (včetně tzv. fingovaného otcovství v souvislosti s cizím státním občanstvím). Uplatnění expertizy DNA při určování otcovství (právní i sociální důsledky). Popření otcovství.
- Česká úprava asistované reprodukce a otázky s ní související. Právo znát svůj genetický původ jako jedno ze základních lidských práv (potřeba znemožnit apriorní vyloučení). Výklad pojmů "anonymní porod" a "utajený porod". Praxe tzv. baby-boxů.
- Problematika osvojení. Otázka účasti orgánů soc. právní ochrany (zprost ředkování), event. osob pověřených. Pozitiva osvojení, ale též jeho některá negativa a zklamání. Vývoj osvojení v české legislativě a v Evropě (Úmluva o osvojení a její revidovaná podoba). Osvojení se někdy stává příležitostí nezákonných praktik a manipulací s dětmi. Je možný prodej dítěte za účelem osvojení? Získání dítěte do osvojení – příležitost ke korupci. Mezinárodní osvojení. Druhy osvojení. Vznik osvojení, právní následky osvojení, event. zrušení osvojení.
- Povinnosti a práva rodiče a dětí. Problematika nesení rodičovských povinností a práv a vykonávání rodič. povinností a práv. Povaha povinností a práv rodičů a dětí. Druhy povinností a práv: povinnosti a práva patřící do rámce rodičovské odpovědnosti, povinnosti a práva stojící mimo r.o. Jednotlivé povinnosti a práva patřící do rámce r.o. Jak se projevuje ochrana dítěte v této právní oblasti. Výkon rodičovských práv, pokud rodiče dítěte spolu nežijí. "Well-being of the child". Jaké zde mohou nastávat situace; nesezdaní partneři a rozklad jejich vztahu, rozvod manželství a úprava práv a povinností rodičů pro dobu po rozvodu. Judikatura ÚS v otázkách poměrů dítěte v době po rozvodu jeho rodičů. Clausula rebus sic stantibus – její podstata a význam. Význam rodinné mediace. Intervence státního orgánu do výkonu rodičovských práv a povinností.
- Přehled teoretické a praktické problematiky vyživovací povinnosti rodičů (a prarodičů) k dětem. Zejména problematika určení výše výživného, vymáhání výživného. Ochrana nezletilého v oblasti plnění vyživovací povinnosti. Judikatura ÚS ČR.
- Náhradní péče o dítě. Péče o právní věci dítěte, péče o osobu dítěte. Obecný přehled. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí – některé důležité instituty (pověřená osoba, zprostředkování, vyhledávání, příprava atp.). Individuální právní ochrana dítěte: poručenství a opatrovnictví.
- Individuální fyzická péče o dítě. Pěstounská péče a contrario osvojení. Pěstounská péče, dlouhodobá, p. p. na přechodnou dobu. Povinnosti a práva pěstounů. Vznik a zánik p. p.. Svěření dítěte do péče jiné osoby.
- Teoretický obraz a praktické problémy společenského a rodinného institutu náhradní péče o dítě. Skutečnost a mýty – realistický pohled. Praktické poznatky o náhradní péči v ČR. Kritika ústavní péče – v čem je odůvodněná a v čem je naopak "účelová", skrývající zcela nereálný pohled. Pravda a šíření nepravdy v oblasti náhradní péče ve světle dlouhodobých výzkumů a poznatků z každodenní praxe.
- Ochrana osobnosti dítěte. Jednotlivá osobnostní práva. Právní postavení (status) dítěte.
Předmět vykládá komplexně problematiku právního postavení dítěte. Základem jsou přitom principy Úmluvy o právech dítěte. Výklad je zaměřen především na problematiku soukromoprávní (rodinné právo jako součást práva občanského, jakož i obecné občanské právo, pokud jde o ochranu osobnosti dítěte); pokud jde o veřejnoprávní souvislosti, předmět se zabývá sociálně-právní ochranou dětí a její reflexí v právní a společenské praxi, jakož i procesně-právními souvislostmi rodinně-právní problematiky.
Výchozí a pro další výuku předmětu nezbytný je výklad pojmu „dětské právo“ s důrazem na statusové právo (ustanovení rozhodná pro právní postavení dítěte). Neméně důležité jsou pojmy „dítě“ a „rodina“. Oba pojmy nabývají v současnosti, nejen v českém společenském a právním prostředí, nový rozměr. O obou také platí, že je nelze jednoznačně právně vymezit, což s sebou nese jisté problémy. Mezinárodněprávní ochrana dítěte má velmi zajímavou historii, která je významná i pro dnes závazné lidsko-právní úmluvy (nejen – a ovšem v první řadě – Úmluvu o právech dítěte, ale také Úmluvu o osvojení, nadto v revidovaném znění, Úmluva o styku s dětmi, Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí atd.). I další výklady se týkají statusové stránky práv dítěte, především aspektů výchozích, totiž určení rodičovství, zejména otcovství, a osvojení nezletilého. Tato východiska jsou propojena s problematikou právní ochrany vztahu „rodič – dítě“, když základ právní ochrany práv dítěte a povinností a práv rodiče vůči dítěti představuje ústavní pořádek (čl. 32 Listiny). Výklad této problematiky je druhým úhelným kamenem výuky předmětu. Další část je pak věnována výuce otázek náhradní péče o dítě, jejím jednotlivým aspektům, druhům a jednotlivým institutům v jejich nejen teoretické, ale i praktické rovině. Specifickou problematiku se značným praktickým dosahem představuje problematika výživného pro dítě, s důrazem na přístup justiční praxe k této otázce, zejména na relevantní judikaturu Ústavního soudu ČR. Výukový cyklus je uzavřen problematikou právní ochrany osobnosti dítěte jako zvláštní kapitolou obecné ochrany osobnosti.
Absolvováním předmětu a kontroly studia tohoto předmětu studenti získají zejména tyto znalosti a dovednosti:
- student zná základní pojmy a instituty dětského práva s důrazem na rovinu lidsko-právní, statusovou a na rovinu specifických ochranných právních instrumentů
- student zná mezinárodní lidsko-právní dokumenty týkající se dítěte a jeho ochrany, zná jednotlivé pojmy a jejich význam, ví o promítnutí rozhodných ustanovení Úmluvy o právech dítěte do českého právního řádu, zejména do občanského zákoníku v části druhé; student se orientuje v českém i např. anglickém znění Úmluvy o právech dítěte
- student se orientuje v právní úpravě základu statusu dítěte ve vztahu k rodičům a v právní úpravě rodičovské odpovědnosti, dalších rodičovských povinností a práv, i jejich jednotlivých aspektů; zná nejen teoretické, ale i praktické aspekty jednotlivých povinností a práv mezi rodiči a dětmi (např. zásahy státu do rodičovské odpovědnosti na straně jedné a výživné pro dítě na straně druhé)
- student zná problematiku náhradní péče o dítě, včetně jednotlivých právních institutů, rozumí rozdílům v jejich funkci, a to i v praktické rovině
- student se orientuje v otázkách spojených s osobností dítěte jako lidské bytosti a s jeho ochranou v různých právních předpisech.