Sylabus
Předmět zahrnuje tato témata:
- Funkce zemědělství, příčiny, cíle a prameny právní úpravy, subjekty právních vztahů, orgány státní správy zemědělství.
- Vlastnické a užívací vztahy k půdě a jinému zemědělskému a lesnímu majetku.
- Rostlinná výroba a rostlinolékařská péče.
- Živočišná výroba.
- Veterinární péče.
- Vinohradnictví, vinařství a chmelařství.
- Potravinové právo.
- Výroba krmiv a hnojiv.
- Právní úprava chemizace v zemědělství.
- Lesní hospodářství.
- Včelařství, myslivost a rybářství.
- Ekologické zemědělství.
- Geneticky modifikované organismy.
- Mezinárodněprávní aspekty zemědělství.
- Zemědělské unijní právo.
- Stav a vývoj zemědělského práva.
- Aktuální otázky zemědělského práva.
Anotace
Předmětem je vyučován v jeho moderní podobě již třetím desetilet ím.
Studenti absolvováním předmětu získají základní znalosti o institutech, principech a metodách právní regulace zemědělství. Cílem předmětu je poskytnout celkový přehled o zvláštnostech a právní úpravě právních vztahů v zemědělství, poskytnout základní orientaci ve stěžejních právních předpisech se zdůrazněním nutnosti orientovat se jak ve veřejnoprávních, tak i v soukromoprávních normách, a tedy v metodách veřejnoprávní i soukromoprávní regulace, neboť předmět spojuje soukromoprávní a veřejnoprávní aspekty vztahů k půdě, lesům, zvířatům a rostlinám a dalšímu zemědělskému majetku jako zvláštnímu předmětu právních vztahů.
Zemědělské právo je průřezovým oborem zahrnujícím právní regulaci jak veřejnoprávních, tak soukromoprávních vztahů k zemědělské půdě. V rámci přednášek tak bude věnována pozornost obou těmto aspektům, přičemž je důraz kladem na nezbytnost umět aplikovat soukromoprávní i veřejnoprávní normy na určitou situaci souběžně, umět je však odlišit a umět tak i odlišit principy a metody soukromého a veřejného práva. Pozornost je věnována především zvláštní části zemědělského práva. Patří sem především rostlinná a živočišná výroba, veterinární a rostlinolékařská péče, vinohradnictví, vinařství a chmelařství, myslivost, rybářství, včelařství a lesní hospodářství. Stranou nezůstanou ani právní regulace ekologického zemědělství, hnojiv, krmiv či potravinářství.
V závěru výuky na tyto otázky navazuje i přehled mezinárodních a unijních právních norem regulujících zemědělství.
Předmět je vyučován formou přednášek, které se zaměřují zejména na vysvětlení obtížných částí vyučované materie a na porozumění vzájemných souvislostí mezi jednotlivými dílčími tématy. Důraz je kladem též na propojení jednotlivých témat s praxí (včetně ekonomických souvislostí), pro tyto účely je využívána judikatura a konkrétní příklady.
Studenti by měli být po absolvování předmětu schopni aplikovat právní pravidla na zadané skutkové okolnosti. Především by měli být schopni identifikovat právní předpisy, resp. konkrétní normy, které se v zadané konkrétní skutkové situaci aplikují, odlišit přitom veřejnoprávní a soukromoprávní normy a tím i odlišné metody regulace a odlišné postavení subjektů a dále vyhledat relevantní judikaturu.