Annotation
Mezinárodní právo soukromé je odvětví právního řádu, které obsahuje právní normy, jež výlučn ě upravují soukromoprávní vztahy (tzn. vztahy občanského, obchodního, rodinného a pracovního práva), ve kterých se vyskytuje tzv. mezinárodní (popř. zahraniční nebo cizí) prvek, přičemž zahrnuje i normy procesní, které upravují postup soudů a jiných orgánů a účastníků v řízení o občanskoprávních věcech, v němž je mezinárodní prvek. Jde tedy o právní poměry, které mají vztah k více než jednomu právnímu řádu.
Mezinárodní prvek se v soukromoprávním vztahu může projevit u subjektu tohoto vztahu, u skutečnosti právně významné pro vznik a existenci právního vztahu nebo u předmětu právního vztahu. Vztah k zahraničí musí být vždy dostatečně významný.
Mezinárodní prvek v řízení o občanskoprávních věcech může spočívat v tom, že účastníkem řízení je cizí státní příslušník nebo určitý procesní úkon je třeba provést v zahraničí.
V těchto případech vzniká otázka, kterého práva se má pro konkrétní úpravu právního vztahu z dotčených dvou nebo více právních řádů použít. V současné době převládají dva základní způsoby úpravy soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem : kolizní a přímý způsob úpravy.
Při kolizním způsobu úpravy se pro určení rozhodného práva používají zvlášní normy, jež se obvykle nazývají normy kolizní. Kolizní normy však samy neobsahují hmotněprávní úpravu práv a povinností účastníků soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem, ale za pomoci určitých skutečností, které se označují jako hraniční určovatelé, vybírají právní řád určitého státu (jeho právní předpisy), kterým se pak upravují práva a povinnosti účastníků.
Při přímém hmotněprávním způsobu úpravy se používají přímé normy, které obsahují bezprostřední úpravu práv a povinností účastníků soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem a bezprostředně se na tyto vztahy aplikují (tzn. nepotřebují ke svému použití odkaz kolizní normy). Přímé normy jsou obsaženy především v mnohostranných mezinárodních smlouvách, jimiž dochází k částečné unifikaci hmotněprávních norem pro určité druhy soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem.
Do mezinárodního práva soukromého patří také vnitrostátní normy, jež jsou určeny výlučně pro úpravu poměrů s mezinárodním prvkem a které jsou označovány jako věcné normy mezinárodního práva soukromého. K jejich aplikaci však nedochází bezprostředně jako u přímých norem právního řádu, jehož jsou součástí, ale až na základě jejich výběru kolizní normou.
Normy procesní, které upravují postup soudů a jiných orgánů a účastníků v řízení o občanskoprávních věcech, v němž je mezinárodní prvek, jsou nazývány mezinárodním právem procesním a také se zařazují do mezinárodního práva soukromého.