Obsahuje tyto okruhy:
• právní dějiny starého Izraele,• vznik křesťanství a právní řád prvotní církve,• dějiny koncilů, papežství, východních patriarchátů, mnišství,• vlastnické kostely a jejich transformace do patronátního práva,• vývoj církevního soudnictví,• zdroje a sbírky středověkého církevního práva od Graciána po uzavření souboru Corpus Iuris Canonici,• právo reformačních církví a právo tridentské,• vliv kanonického práva na formování lidských práv, zejména po objevení Ameriky,• systém odlukový a koordinační ve vztahu státu a církve,• kodifikované kanonické právo 20. století,• ekumenické hnutí a Světová rada církví.
Právní dějiny církví jsou obecně povinně volitelným předmětem, který je spolu s předměty Církevní právo, Manželské a procesní právo církevní, Správní a majetkové právo církevní, Konfesní právo a SVOČ: Církevní právo součástí modulu povinně volitelných předmětů Církevní právo.
Ve své první části pojednávají Právní dějiny církví o mojžíšském právu, jeho vzniku a rozvoji. Zabývají se Tórou a Talmudem. Podrobněji se zabývají sociálním zákonodárstvím starého Izraele, ochranou osobnosti a dalšími právními odvětvími.
V druhé části se zabývají křesťanstvím a jeho vztahem ke světské moci. Probírají vznik Nového zákona, právního řádu prvotní církve a právních částí děl apoštolských otců, církevních spisovatelů a církevních otců.
V části věnované období středověku popisují rozvoj církevní organizace na západě i na východě, dějiny papežství a koncilů a vznik mnišství, jednotlivé typy cézaropapismu, instituci vlastnických kostelů a jejich transformaci do patronátního práva. Objasňují pozadí církevního reformního hnutí, Boží mír, exempci klášterů, boj o investituru, konkordáty, reformy papežské volby a vznik nových řeholních řádů. Zabývají se rozvojem kanonického procesního práva a popisují všechny významnější zdroje a sbírky církevního práva, zejména systematiku Graci ánova dekretu a dalších částí souboru Corpus Iuris Canonici. Pojednávají o inkvizici, papežském schizmatu a konciliarismu.
V části věnované reformaci se věnují jednotlivým proudům reformace na evropském kontinentu, na britských ostrovech i v Americe. Současně se zabývají reformou církevní kázně na Tridentském koncilu a bojem o lidská práva v Latinské Americe (de Vitoria, de las Casas, redukce).
Následují kapitoly o moderním období vyznačující se systémy odlukovými a koordinačními. Po výkladu problematiky potridentského papežského centralismu a juridismu se probírají postupné změny vedoucí k hluboké reformě kanonického práva a k jeho kodifikacím ve 20. století. Zabývají se poměrem církve a státu v totalitních režimech a v demokratických státech.
Významná část je věnována právním důsledkům ekumenického hnutí od jeho počátků a proměnám konkordátního práva od Druhého vatikánského koncilu.
Studenti získávají hlubší vhled do obecných i právních dějin, rozšiřuje se jim významným způsobem obzor jejich všeobecného vzdělání a lépe mohou reagovat na současnou legislativu v oblasti lidských práv a konfesního práva. Předmět je uschopňuje hlouběji pochopit všechny další čtyři předměty modulu Církevní právo a právní instituty v nich probírané.
Pro zapsání předmětu Právní dějiny církví je vhodné, aby měl student absolvován předmět Církevní právo, není to však podmínkou.
Absolvovaný předmět není možné opakovaně zapsat.