Předmět zahrnuje tato témata:
- Kontinuita a diskontinuita v ústavním vývoji
- Zánik československé federace a vznik České republiky jako samostatného státu
- Prameny ústavního práva
- Polylegální pojetí Ústavy ČR – tzv. ústavní pořádek (čl. 112 Ústavy, judikatura Ústavního soudu v dané věci).
- Vztah ústavního a mezinárodního práva a k právu Evropské unie
- Česká republika jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana
- Preambule Ústavy, I. hlava Ústavy - základní pojmy, ústavní principy a jejich význam, VIII. hlava Ústavy – přechodná a závěrečná ustanovení
- Státní území, státní občanství, státní symboly, státní svátky, otázka státního jazyka
- Volby v ČR, základní zásady, volebního práva (volební systémy, ústavní a zákonná úprava, volební proces a jeho hlavní instituty)
- Referendum v ČR
- Základní rozdíly ve volebním procesu při volbách do Poslanecké sněmovny, Senátu, krajských zastupitelstev, obecních (městských) zastupitelstev, do Evropského parlamentu a prezidenta republiky; soudní přezkum a judikatura Ústavního soudu ve volebních věcech
- Postavení Parlamentu ČR v ústavním systému, vztah k ostatním ústavním orgánům
- Mandát člena Parlamentu ČR
- Koncepce bikameralismu v ČR, vzájemné vztahy Poslanecké sněmovny a Senátu
- Vztah Parlamentu ČR k Evropskému parlamentu
- Komory Parlamentu ČR, jejich jednací řády a vnitřní struktura
- Legislativní proces v ČR
- Postavení moci výkonn é v ústavním systému, orgány moci výkonné.
- Prezident ČR (postavení, vztah k jiným ústavním orgánům, Kancelář)
- Vláda ČR (postavení, vztah k jiným ústavním orgánům, vnitřní organizace, právní akty vlády)
- Ministerstva a jiné správní úřady;
- Státní zastupitelství a veřejný ochránce práv v ústavním systému ČR
Do výkladu jednotlivých institutů budou v přednáškách zakomponovány státovědné i historické poznatky, jakož i právní názory z judikatury zejména Ústavního soudu ČR.
Předmět je zaměřen na výklad Ústavy jako základního zákona státu, spolu s dalšími úzce souvisejícími normami. Jeho cílem je rozbor základních vztahů mezi občanem a státem a mezi státními orgány navzájem. Ústavní právo I je předmětem zabývajícím se výkladem ústavy jako základního zákona státu a sledováním kořenů a původu jednotlivých ústavních institutů.
Důraz je kladen na problematiku vytváření a aplikaci státní moci ve státě, její dělbu a stanovení jejích limitů, určení pravomocí jednotlivých státních orgánů a vztahy mezi nimi. Předmětem zájmu jsou kromě ústavy také právní normy na ni navazující a rozvíjející ji, problematika volební či státoobčanská. V rámci výuky studenti používají zákony, ve kterých se učí správně orientovat. Při výuce je pracováno také s vybranými mezinárodními smlouvami a nálezy Ústavního soudu ČR jako primárními prameny práva. Studenti jsou v průběhu semestru povinni na základě zadání seminárního vyučujícího studovat též předepsanou judikaturu k probíraným tématům. Vybrané judikáty studenti blíže rozebírají v seminářích.
Cílem studia není pouze vyložit určité ústavněprávní pojmy, ale prostřednictvím jejich hlubokého osvojení pochopit, jak stát a ústava fungují a co je v podmínkách recentního demokratického právního státu limituje. Po absolvování předmětu se student dokáže orientovat v základních předpisech ústavního práva, umí analyzovat a interpretovat vybrané nálezy Ústavního soudu ČR. Komplexní znalosti institutů uplatňujících se při realizaci státní moci pomáhají studentům i při řešení otázek procesního charakteru a při praktické realizaci konkrétních ustanovení právních předpisů (tvorba nebo aplikace zákona, popř. rozhodnutí ústavního orgánu na konkrétním příkladu).