Sylabus
1. Úvod do zkoumané problematiky
2. Role médií v politickém procesu
3. Vztah médií a politiky v proměnách času
4. Role novináře v demokracii z různých perspektiv
5. Krize žurnalistiky?
6. Média a (občanská) společnost: důvěra v novináře
7. Politické zpravodajství v éře populismu
8. Fake news jako soudobý fenomén
9. Závěrečné kolokvium
Anotace
Média představují páteř moderních demokracií. Identifikují společenské problémy, poskytují prostor pro veřejné diskuse, jsou zdrojem informací, na jejichž základě se voliči rozhodují ve volbách, apod. Je proto legitimní požadovat, aby média naplňovala určité standardy s ohledem na výše jmenované funkce, přičemž demokratická společnost vychází z předpokladu, že média tyto standardy naplňují. Ale je tomu opravdu tak?
Často zaznívají kritické ohlasy na současný stav mediálního prostředí, někteří autoři dokonce hovoří o krizi žurnalistiky. Podle kritiků již média neplní funkci psa, který by hlídal vládnoucí, ale stávají se psem, který vládnoucí chrání; komerční masová média ovládaná nadnárodními konglomeráty nebo domácími miliardáři představují v tomto smyslu spíše nedemokratickou sílu podporující status quo. Kritické hlasy rovněž upozorňují na kvalitativní proměnu charakteru zpravodajství. Zprávy jsou spíše zábavné než informativní, když se zaměřují zejména na pomluvy, skandály, sex, násilí apod. Prostor pro seriózní debatu závažných společenských témat se zcela vytratil. Jaké jsou tedy důsledky komercionalizace zpravodajství pro politický proces? Je bulvarizace zpravodajství na škodu, nebo zejména v případě politického zpravodajství je cestou, jak zvýšit zájem běžného občana o politiku?
A s ohledem na vše výše řečené (ale i mnohé nevyřčeného), jaká je vlastně opravdu úloha novináře v současných demokratických společnostech? Plní (česká) média tuto roli? jak nahlíží na novináře laická veřejnost a jak jsou pro ně média důvěryhodná? Tyto a další otázky budou kriticky analyzovány a diskutovány v tomto kurzu.