Sylabus
► Stručný obsah jednotlivých přednášek a seminářů:
1) Umělá inteligence jako buzzword? - Přednáška nabídne nejen základní pojmový rámec související s automatizovanou, popř. robotickou žurnalistikou (např. obecná a slabá umělá inteligence, strojové učení, počítačové zpracování přirozeného jazyka apod.), ale zaměří se rovněž na jednotlivé oblasti, v nichž se umělá inteligence v médiích uplatňuje. Posluchačky/posluchači předmětu se dozví i první příklady uplatnění automatizované žurnalistiky ve světě.
2) Lineární model redakce střídá model dynamický - Přednáška seznámí studentky/studenty se současným stavem aplikace prvků umělé inteligence v jednotlivých částech redakčního řetězce - od shromažďování informací, přes jejich zpracování do jednotlivých žánrů a forem až po jejich distribuci.
3) Od fukčního vzorku algoritmů k robotickému novináři... (I. díl) - Interdisciplinární přednáška Ing. Jana Drchala, Ph.D. a PhDr. Václava Moravce, Ph.D. objasní, jak vznikají platformy umělé inteligence v redakcích a jaké jsou v současnosti limity vývoje robotických novinářů v ČR (ve vztahu k newsgatheringu a news production).
4) Od fukčního vzorku algoritmů k robotickému novináři... (II. díl) - Interdisciplinární přednáška Ing. Jana Drchala, Ph.D. a PhDr. Václava Moravce, Ph.D. objasní, jak vznikají platformy umělé inteligence v redakcích a jaké jsou v současnosti limity vývoje robotických novinářů v ČR (ve vztahu k newsgatheringu a news production).
5) Každý začátek je těžký aneb Robotický novinář jako příležitost pro start-up? - První kroky v implementaci nástrojů umělé inteligence do žurnalistiky začala v ČR v roce 2016 uskutečňovat společnost Geneea, která spolupracovala a spolupracuje na projektech AI v České tiskové kanceláři či mediálním domě Economia. Jak umělá inteligence generuje texty? Jak vyrábí štítky pro web zpravodajské ČT24? Zakladatelé start-upu Geneea Jiří Hana a Petr Hamerník v interaktivní přednášce vysvětlí, jak umělá inteligence přiřazuje k textům fotografie a jaké jsou limity tuzemského jazykového trhu pro nasazení AI.
6) Umělá inteligence naslouchající a vyhodnocující - Nástroje umělé inteligence připravily v roce 2017 o práci "public editorku" prestižního deníku New York Times. Vydatel deníku to odůvodnil následovně: „Naši příznivci na sociálních sítích a naši čtenáři na internetu dnes fungují jako kolektivní hlídací pes, který je mnohem ostražitější a aktivnější, než může být jakýkoliv jednotlivec." Mohou i v českém prostředí začít fungovat platformy Sentiment Analysis, vyhodnocující reakce čtenářů v diskusích? Odpověď na tuto otázku se pokusí v interkativní přednášce najít Doc. Mgr. Barbora Vidová Hladká, Ph.D.
7) R.U.R. v ČTK aneb Proměny redakce s nástupem robotických novinářů - Česká tisková kancelář (dále jen ČTK) se stala průkopníkem na poli tuzemské automatizované žurnalistiky. Šéfredaktorka ČTK Mgr. Radka Marková v interaktivní přednášce vysvětlí aplikaci prvků AI v národní agentuře a zpětnou vazbu novinářů k technologickým inovacím.
8) Robotický burzovní zpravodaj - zkušenost deníku E15 - Přednáška PhDr. Václav Moravce, Ph.D. se bude věnovat vzniku a nasazení robotického burzovního zpravodaje v ekonomickém deníku E15 a reflexi redakce, jež se týká této technologické novinky. Na této přednášce budou zadány úkoly týkající se nejnovějších odborných textů, jež se zabývají problematikou automatizované žurnalistiky.
9) Jak se právníci vyrovnávají s umělou inteligencí? - Termín "artificial intelligence" použil neznámý americký právník již v roce 1848, tedy 107 let před tím, než to udělal John McCarthy. Tehdy si tím pojmem ale stěžoval na to, že porotci u soudu svou inteligenci jen předstírají. Od té doby se hodně změnilo a právo se zejména v několika posledních letech musí vyrovnávat s fenomény jako je rozpoznávání obličejů a řeči, manipulace pomocí algoritmů, personalizace nebo deep fakes. Přední odbornice na právo umělé inteligence Mgr. Alžběta Krausová, Ph.D., LL.M. v rámci přednášky představí základní právní problémy, které se týkají každého z nás a které musí právo v souvislosti s AI řešit - zejména odpovědnost, ochranu soukromí a ochranu duševního vlastnictví.
10) Personalizace jako nástroj spravedlnosti i diskriminace - Přizpůsobování obsahu pomocí AI, které používá třeba Google feed, nám může poskytnout snadný a rychlý přístup k informacím, které nás zajímají. Ale také nás může zamknout do informační bubliny a podporovat nás v předsudcích. AI přitom umí personalizovat nejenom obsah včetně reklam, ale například i ceny produktů. V rámci této přednášky vám proto Mgr. Alžběta Krausová, Ph.D., LL.M. a PhDr. Václav Moravec, Ph.D. představí koncept personalizace - a to především ve světle právního principu osobní autonomie. Zároveň se seznámíte i s Vilémem, technickým řešením na bázi AI, které spravedlnost v personalizaci podporuje. Toho budete moci ohodnotit a navrhnout jeho případná vylepšení.
11) Robotický hlasatel/robotická hlasatelka - syntéza řeči a její uplatnění v českých zpravodajských médiích se zaměřením na Český rozhlas a Seznam Zprávy. Přednáška se zaměří též na eticky sporné aspekty spojené se syntézou řeči.
12) Publikum chycené v umělých neuronových sítích - První tuzemské sociologické výzkumy naznačují, zda a jak příjemci zpravodajských médií umějí rozpoznat, které příspěvky napsal lidský novinář a které robot. Michal Kormaňák seznámí posluchačky/posluchače přednášky s detailními výsledky předmětných šetření. Další část přednášky bude věnována nejnovějším výzkumům, jež se týkají vnímání personalizovaného zpravodajství a personalizované reklamy tuzemskou populací.
13) Umělá inteligence ve službách nejen žurnalistiky - Přednáška se zaměří na zasazení aplikace umělé inteligence v žurnalistice a marketingu do širšího rámce Průmyslu
4.0. Ve kterých oblastech se AI uplatňuje především, jak se to projevuje v úspěšnosti start-upů? Jaké jsou současné výzvy AI a jak si vede tuzemská AI komunita ve srovnání se světěm? Na přednášce vystoupí Ing. Luboš Král, Ph.D. z Centra umělé inteligence při ČVUT.
Anotace
Prvky umělé inteligence (např. strojového učení či natural-language generation) se v žurnalistice uplatňují především ve třech oblastech: 1) newsgatheringu - při sběru a ověřování informací; 2) news production - k automatizované tvorbě textů, videí, grafik a vizualizací; 3) news distributions - k cílené distribuci zpravodajství a publicistiky, tedy v oblasti personalizovaných obsahů. První dekáda rozvoje automatizované, popř. robotické žurnalistiky prokázala, že jde o dynamicky proměnlivou část novinářského pole, jež se vyjevuje v nové struktuře redakcí, posiluje fenomén zpráv v reálném čase či přispívá k rozvoji datové žurnalistiky (data journalism) či žurnalistiky ověřování faktů (fact-checking journalism).
Cílem předmětu je seznámit studentky a studenty se základními pojmy automatizované/robotické žurnalistiky, nástupem tohoto typu žurnalistiky ve světě (např. v agenturách AP či Reuters) a především pak s nejnovějšími trendy, jež se díky výzkumným projektům Střediska žurnalistiky umělé inteligence při IKSŽ začínají uplatňovat i v tuzemské mediální krajině (např. v ČTK, ČRo či Seznam Zprávy).