Kultura veřejného projevu

Sylabus

* Plán seminářů:

Seznámení s programem kurzu, seznámení se s úkoly

Charisma řečníka

Otázka kultivovaného veřejného projevu; co je kultivovaný projev

Struktura a kompozice veřejného projevu

Adekvátnost jazykových prostředků vzhledem k formě a funkci projevu a komunikační situaci; význam slov

Figury a tropy v řečnickém projevu; příklady z projevů významných řečníků

Argumentační postupy v řečnickém projevu

Neverbální prostředky komunikace

Výslovnostní styly; výslovnost cizích slov a jmen

Anglicismy ve veřejné komunikaci, míra jejich používání při veřejné komunikaci; výslovnost cizích jmen a cizích slov

Tempo a pauzy, intonace, otázka řečové hygieny, správné dýchání

Anotace

Náplní předmětu je přiměřená teoretická a terminologická průprava (rozdíl mezi ústní i písemnou komunikací; typologie komunikačních situací, adekvátní vyjadřovací prostředky atd.) z oblasti rétoriky a teorie komunikace a následně praktický nácvik veřejného vystupování, simulace různých typů komunikačních situací a soustředění se na schopnost kritické analýzy projevu vlastního, dalších komunikačních partnerů a veřejných mluvčí.

Důraz je kladen na rozlišování přiměřených vyjadřovacích a stylových prostředků a celkové vystupování včetně neverbální komunikace vzhledem k dané komunikační situaci, médiu, žánru, útvaru; důsledně je vyžadována znalost spisovné normy a odlišení noremních prostředků od prostředků nenoremních a neadekvátních vzhledem k určité komunikační situaci. Neznamená to, že veřejný projev musí nutně působit nepřirozeně a škrobeně nebo hyperkorektně. Je potřeba především odlišovat psanost a mluvenost, vidět rozdíl v rozdílných situacích. Existují také veřejná vystoupení, kdy je možné používat hovorovou spisovnou češtinu. Kultivovaný projev také neznamená jen projev spisovný.

Studenti získají kromě základních poznatků o komunikaci zejména konkrétní orientaci v každodenní praktické a zejména veřejné komunikaci.