Charles Explorer logo
🇬🇧

The Outline of Modern World History II

Class at Faculty of Social Sciences |
JMB006

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

Přehled témat:

1. Od sovětsko-německého paktu k antihitlerovské koalici - problémy velké strategie

2. Život a smrt v okupované Evropě: správa obsazených území, teror, represe

3. Plánování poválečného světa: kořeny a počátky studené války

4. Vznik komunistických režimů ve východní Evropě a jejich vývoj do roku 1953

5. Formování Severoatlantické koalice a její počáteční problémy

6. "Třetí svět" vstupuje na scénu: Čína, Korea, Indočína, Alžír, dekolonizace Afriky

7. Západní hospodářský zázrak a dynamické období evropské integrace

8. Krize sovětského impéria (1953-1968)

9. Blízký východ po druhé světové válce: vznik státu Izrael a arabsko-izraelské války; dekolonizace Afriky

10. Od největších krizí studené války k období détente; sociální a kulturní proměna Evropy a USA

11. Od "2. studené války" k jejímu konci; kolaps komunistických režimů ve východní Evropě

12. Integrační versus dezintegrační procesy po roce 1989: sjednocení Německa, Rozpad SSSR a Jugoslávie, prohloubení evropské integrace, rozšíření NATO a EU

13. Hlavní rysy postbipolárního světa: unipolarita versus multipolarita, globalizace, další etnické a náboženské konflikty v současném světě

14. Válka proti terorismus a humanitární intervencionismus

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Druhá a závěrečná část přehledového kursu, zaměřeného především na historicko-politický vývoj Evropy a USA, pokrývá období od 2. světové války do současnosti. Výklad se zaměřuje nejprve na hlavní strategické otázky 2. světové války, život (a smrt) v okupované Evropě, ale zejména na problematiku mezinárodněpolitickou - zdroje a procesy, z nichž vzešel poválečný svět. Předmětem dalšího výkladu jsou příčiny a vznik studené války, jež v periferních oblastech (Korea) záhy přerostla ve válku horkou, paralelní formování sovětského bloku ve východní Evropě a nastolení tuhých stalinistických režimů charakterizovaných bezprecedentní měrou represe. Ta, spolu s neschopností řešit vršící se hospodářské problémy, vyprovokovala sérii krizí komunistických režimů (NDR, Polsko, Maďarsko). Sílící pnutí uvnitř úzkého kremelského komunistického vedení umožnilo přeci jen uvolnění mezinárodního napětí (ukončení korejské války, "duch Ženevy"), na druhou stranu mocenské aspirace Chruščovovy politiky "dohnat a předehnat" přivedly v letech 1961 a zejména 1962 svět až na samotný práh jaderné války.

Další přednášky se věnují kulturně-sociálním změnám v evropské i americké společnosti v 60. letech, jakož i proměně poměrů ve třetím světě a otázkám dekolonizace. Po období détente dochází od přelomu 70. a 80. let k dalšímu vyostření mezinárodního napětí, někdy označovanému jako 2. studená válka, jež je ovšem po nástupu Michaila Gorbačova vystřídáno na velmocenské úrovni novými odzbrojovacími iniciativami a rozvolňováním vazeb s východoevropskými spojenci. Byl to nepochybně jeden z procesů, jež umožnily svržení komunistických režimů ve střední a východní Evropě a ukončení studené války, jakkoli podíl jednotlivých externích a interních faktorů na této epochální proměně evropské mapy je dodnes předmětem urputných historiografických diskusí.

Závěrečná část přednáškového cyklu se snaží uchopit hlavní mezinárodněpolitické procesy v post-bipolárním světě, jejichž výsledek v podobě rozšíření NATO a Evropské unie po rozpadu samotného SSSR v roce 1991 byl zpočátku zcela nepředvídatelný. Zároveň kurs sleduje fenomény, které se od 90. let dostávají do popředí pozornosti odborníků v oblasti mezinárodních vztahů, na čele s všudypřítomným procesem globalizace, etnickými konflikty a teroristickými útoky, jakož i pestrou a proměnlivou reakcí mezinárodního společenství na ně.