Sylabus
1. Zrod pojmu „Balkánský poloostrov“ a konceptualizace oblasti jako specifického regionu
Geneze představ o jihovýchodu Evropy jako specifickém regionu. Johann August Zeune a zrod pojmu „Balkánský poloostrov“ na počátku 19. století.
Doporučená četba:
Ivan Parvev, Maria Baramova (eds.): Dvuvekovnijat pât na edno ponjatie. „Balkanskijat poluostrov“ (1808-2008), Sofia: Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“ 2014. 2. Vznik a institucionalizace historické balkanistiky
Počátky vědeckého zkoumání balkánských dějin a jejich institucionalizace. Významné osobnosti historické balkanistiky konce 19. a počátku 20. století (Konstantin Jireček, Nicolae Iorga a další).
Povinná četba
Alex Drace-Francis: The Prehistory of a Neologism: “South-Eastern Europe“, In: Balkanologie, vol. III., nr. 2, 1999, http://balkanologie.revues.org/index751.html
Doporučená literatura
Nicolae Iorga: Byzance après Byzance, Bucuresti 1935. http://www.unibuc.ro/CLASSICA/byzance/cuprins.htm
Konstantin Jireček: Dějiny národa bulharského, Praha 1876. 3. Balkánský poloostrov Jovana Cvijiće a „charakterologie“ balkánských populací
Balkánský poloostrov ve vlivném díle srbského antropogeografa Jovana Cvijiće. Pokusy o vědecké definice charakteristických vlastností balkánských populací před druhou světovou válkou a jejich pozdější kritika.
Povinná četba
Jovan Cvijić: Zones of Civilization of the Balkan Peninsula, In: Geographical Review, vol. 5, nr. 6 (June 1918), 470-482. http://www.uloz.to/x2CAhmf/cvijic-zones-of-civilization-pdf heslo: BalkanS
Ulf Brunnbauer, Robert Pichler: Mountains as “lieux de mémoire.“ Highland Values and Nation-Building in the Balkans, In: Balkanologie, vol 6, 1-2, 2002 http://balkanologie.revues.org/index433.html
Doporučená literatura
Marko Živković: Violent Highlanders and Peaceful Lowlanders. Uses and Abuses of Ethno-Geography in the Balkans from Versailles to Dayton http://www.c3.hu/scripta/scripta0/replika/honlap/english/02/08zivk.htm
Jovan Cvijić: La péninsule balkanique, Paris 1918.
Vladimir Dvorniković: Karakterologija Jugoslovena, Beograd 1939
Gerhard Gesemann: Der montenegrische Mensch: Zur Literaturgeschichte und Charakterologie der Patriarchalität, Prag 1934 (druhé vydání: Heroische Lebensform: Zur Literatur und Wesenskunde der balkanischen Patriarchalität, Berlin 1943). 4. Leften Stavrianos: The Balkans since 1453
Rozbor dlouhodobě nejvlivnějších poválečných dějin poloostrova s důrazem na interpretace osmanské epochy na Balkáně.
Povinná četba:
Leften Stavrianos. The Balkans since 1453, New York 1959. 1-14 81-115 http://www.uloz.to/xFmveWt/stavrianos-the-balkans-pdf heslo: BalkanS 5. Traian Stoianovich: Balkan Worlds
Diskuse o ambiciózním pokusu T. Stoianoviche o aplikaci přístupů francouzské školy Annales na balkánské dějiny a „balkánskou civilizaci“.
Povinná četba
Traian Stoianovich: Balkan Worlds. The First and Last Europe, Armonk (N.Y) and London: M.E. Sharp, 1994.
Introduction, 1-3
Chapter 2: Biotechnics and Social Biology, 47-68.
Chapter 4: Society, 120-185.
<a class="western" href="http://www.uloz.to/xiJuSdP/stoianovich-balkan-w
Anotace
Kurs se zabývá vývojem koncepcí a interpretací balkánských dějin, konceptualizacemi evropsk ého jihovýchodu jako specifického regionu a pokusy o kategorizaci údajeného "charakteru" tamějších populací od počátku 19. století až po současnost.