Sylabus
Britský politický systém 1. Základní vymezení a geneze systému; britský parlamentarismus; devoluce a vnitřní restrukturace vládnutí na území Spojeného království 2. Postavení a struktura exekutivy a legislativy (monarchie a postavení premiéra); vztah exekutivních a legislativních institucí (G. Sartori); Dolní a Horní komora parlamentu a její proměna počátkem 21. století 3. Volby a volební systémy na území Spojeného království; vztah volebního systému a postavení politických stran (Chytílek R. a kol., G. Sartori, M. Duverger) 4. Politické strany - celobritské, regionální a menšinové strany
Politický systém Francie 1. Geneze a základní charakteristika francouzského politického systému; francouzský V. republika a problematika semiprezidencialismu (vymezení a diskuse k typologii - M. Duverger, G. Sartori) 2. Postavení prezidenta a jeho vztah k exekutivě po roce 1958, resp. 1960 3. Francouzské politické strany a proměny jejich postavení; charakteristika stranického systému 4. Volební systém a jeho vztak k postavení politických stran
Anotace
Kurz JPB256 není součástí stávající akreditace.
Jednalo se o první semestr dvousemestrového předmětu zaměřeného na problematiku vývoje a současného stavu typologicky zásadních politických systémů demokratických zemí západní Evropy, resp. EU; navazujícími kurzy, které tuto problematiku dále rozvíjejí, jsou dva kurzy, a to JPB257 (Komparace politických systémů II.) a JPB262 (Komparace politických systémů střední Evropy).
Kurz JPB256 se věnuje dvěma konkrétním politickým systémům, a to politickému systému Spojeného království Velká Británie a Severního Irska a politickému systému Francie V. republiky. Přednášky přibližují genezi těchto politických systémů a politických institucí (legislativy, exekutivy) včetně otázek spojených s problematikou utváření jejich vzájemných vztahů, a to na základě konkrétní faktografie i obecně teoretických otázek spjatých s problematikou komparativní analýzy parlamentních a semiprezidenciálních systémů včetně typologie stran, stranických a volebních systémů. Důraz je při výkladu kladen přednostně na to, aby se studenti měli možnost seznámit se základními klasifikačními přístupy a typologiemi užívanými v politologické analýze.
Kurz je rovněž zaměřen na rozšíření faktografických znalostí studentů a rozvinutí jejich analytických schopností s cílem ukázat a doložit různé alternativní možnosti spjaté s metodologickými přístupy k analýze demokracie včetně terminologie (vymezení jednotlivých typů režimů, klasifikace stranických a volebních systémů). V tomto kontextu se očekává, že studenti si budou jednotlivé přednášky doplňovat samostudiem povinné a doporučené literatury a rovněž se seznámí s nejnovějšími posuny ve sledovaných případech.
