Syllabus
1. Úvodní hodina
Seznámení s programem kurzu, se studijními povinnostmi a jejich hodnocením, seznámení s výběrem a využitím povinné a doporučené literatury, obecná diskuse o médiích - dosavadních poznatcích studentů 2. Z historie médií
Co jsou média? Různé ?definice" , namátkově o médiích ve starověku a středověku, nástup masového tisku, 20. století - od rozhlasu k internetu, co je zpráva?
Prostor pro dotazy (cca 10 minut) 3. Mediální profese
Krátké zamyšlení nad variabilitou a vývojem mediálních profesí, vlastnosti novináře s drobným odkazem na související výzkumy. Objektivita? Rutina? Zpravodajské hodnoty 4. Mediální zdroje
Klasifikace mediálních zdrojů. Co a proč dělá ?gatekeeper"? Veřejné mínění a PR. Proměna zdrojů? - internet, globalizace... 5. Vliv vnějšího prostředí na média
Politické prostředí. Ekonomické prostředí. Požadavky veřejnosti.Technologický vývoj.Něco málo k pojmu infotainment. 6. Účinky médií, publikum
Od pasivního k aktivnímu publiku
- pasivní publikum
- kódování a dekódování
- užití a uspokojení
Reklama a propaganda
* Seznam povinné literatury:
Níže uvedená literatura je vázána k jednotlivým přednáškám, diskutována je pak na navazujících seminářích. Vybírány jsou kapitoly z publikací široce dostupných ve fakultních knihovnách (Jinonice, Hollar), ve složce jinonické studovny zřízené ke kurzu, v případě nouze může být publikace zapůjčena od vyučující.
Texty jsou v českém jazyce, navíc z publikací typu ?úvod do...", proto se od studentů očekává jejich včasné nastudování a plné porozumění a pochopení jejich obsahu a schopnost aktivně poznatky z nich aplikovat během seminářů.
Celkem: cca 107 stran 1.Úvodní hodina (celkem 17 stran)
McNair, B. Sociologie žurnalistiky. Praha: Portál, 2004. s. 25 - 39 (kapitola Sociologie žurnalistiky)
Trampota, T. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. s. 16 - 19 (subkapitola Sociologický přístup ke studiu zpravodajství a jeho vývoj) 2 .Z historie médií (celkem 17 stran)
Thompson, J. B. Média a modernita. Praha: Karolinum, 2004. s. 43 - 60 (část kapitoly Média a rozvoj moderních společností) 3. Mediální profese (celkem 10 stran)
Trampota, T. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. s. 48 - 58 (kapitola Zpravodajská organizace a její rutiny) 4. Mediální zdroje (celkem 11 stran)
Trampota, T. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. s. 79 - 90 (kapitola Přístup do zpráv) 5. Vliv vnějšího prostředí na média (celkem 22 stran)
McNair, B. Sociologie žurnalistiky. Praha: Portál, 2004. s. 84 - 94 (část kapitoly Politické prostředí) s. 114 - 126 (část kapitoly Ekonomické prostředí) 6. Účinky médií, publikum (celkem 30 stran)
Jirák, J., Köpplová, B. Média a společnost. Praha: Portál, 2003. s. 85 - 115 (část kapitoly Publikum)
* Seznam doporučené literatury:
Studenti si z doporučené literatury volí text, který použijí při prezentaci, případně písemném zpracování zvoleného tématu. Přečíst tyto texty se doporučuje i studentům, kteří z nich prezentaci netvoří - jednoduše proto, že jsou krátké, zajímavé, inspirativní a užitečné.
Studenti zároveň mohou přijít s návrhem samostatně vyhledané literatury (resp. tématu, k němuž chtějí odpovídající literaturu doporučit), to je ale nutné nejprve konzultovat (a zajistit včas dostupnost textu i pro ostatní, neprezentující, studenty).
Celkem: 288 stran
Seminář 1 (Úvodní hodina)
(1) Prokop, D. Boj o média. Praha: Karolinum, 2005. s. 350 - 362 (subkapitoly Návrat protiferomačních strašidel a následující)
(2) Vybíral, Z. Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. Praha: Portál, 2003. s. 103 - 119 (subkapitoly Lhaní v politice a Lhaní v žurnalistice)
(3) Thompson, J., B. Média a modernita. Praha: Karolinum, 2004. s. 99 - 122 (kapitola Transformace zviditelňování)
(4) Thompson, J., B. Média a modernita. Praha: Karolinum, 2004. s. 194 - 205 (subkapitoly Zviditelnění bez umístění a Směřování k obnově demokratické politiky)
Seminář 2 (Z historie médií)
(5) Meyrowitz, J. Všude a nikde: Vliv elektronických médií na sociální chování. Praha: Karolinum, 2006. s. 263 - 269 (subkapitoly Nakolik ?1984"? a Nové generace elektronických médií)
(6) Thompson, J., B. Média a modernita. Praha: Karolinum, 2004. s. 31 - 41 (subkapitola Nové uspořádání času a prostoru)
(7) Jirák, J., Köpplová, B. Média a společnost. Praha: Portál, 2003 s. 25 - 41 (subkapitola Masová média)
Seminář 3 (Mediální profese)
(8) Burns, L.S. Žurnalistika: Praktická příručka pro novináře. Praha: Portál 2004. s. 75 - 82 (kapitola Vyhledávání zpráv)
(9) Meyrowitz, J. Všude a nikde: Vliv elektronických médií na sociální chování. Praha: Karolinum, 2006. s. 54 - 66 (subkapitola Proč změna médií vyvolává změnu rolí?)
Na tento seminář bude pozván aktivní pracovník médií, aby diskutoval se studenty, proto zbývá prostor pro prezentaci jednoho, maximálně dvou příspěvků.
Seminář 4 (Mediální zdroje)
(10) Jabloński W., J. a kol. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. Praha: Barrister & Principal, 2006. s. 103 - 122 (kapitola Public relations v politice)
(11) Jabloński W., J. a kol. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. Praha: Barrister & Principal, 2006. s. 143 - 167 (kapitola Lobbing jako strategie prosazování skupinových zájmů)
Seminář 5 (Vliv vnějšího prostředí na média)
(12) Thompson, J., B. Média a modernita. Praha: Karolinum, 2004. s. 123 - 146 (kapitola Globalizace komunikace)
(13) Trampota, T. Zpravodajství. Portál: Praha, 2006. s. 163 - 172 (kapitola Zpravodajství a ideologie)
(14) Jirák, J., Köpplová, B. Média a společnost. Praha: Portál, 2003 s. 64 - 74 (subkapitola Mediální produkce jako odvětví)
(15) Jirák, J., Köpplová, B. Média a společnost. Praha: Portál, 2003 s. 74 - 84 (subkapitola Mediální organizace)
Seminář 6 (Účinky médií, publikum)
(16) Jirák, J., Köpplová, B. Média a společnost: Stručný úvod do studia médií. Praha: Portál, 2003. s. 151 - 190 (kapitola Vliv médií)
(17) McNair, B. Sociologie žurnalistiky. Portál: Praha 2004. s. 40 - 63 (kapitola Účinky žurnalistiky)
(18) Trampota, T. Zpravodajství. Portál: Praha, 2006. s. 105 - 111 (kapitola Šíření zpráv)
(19) Street, J. Ztracená politika, transformovaná politika, kolonizovaná politika? Teorie vlivu masových médií. Mediální studia, 2007, Vol. 3, s. 292 - 306
Annotation
Cílem kurzu je seznámit studenty sociologie s (a) vybranými okruhy, kterými se zabývají sociologie žurnalistiky a mediální studia, (b) představit média (a jejich produkci a publikum) ve společenském kontextu, (c) seznámit se související literaturou.
Kurz je koncipován tak, aby byl srozumitelný pro začínající (tj. bakalářské) studenty oboru sociologie. Kapacita kurzu je maximálně 30 studentů, optimálně 20 - 25 studentů.
Forma výuky:
Kurz je vyučován jednou týdně v délce 80 minut a ob týden se střídají přednášky a semináře.
Přednášky se věnují vždy určitému tématu (viz sylabus).
Semináře vždy rozvíjejí a prakticky procvičují téma probírané na předcházející přednášce. První polovina semináře je věnována ústním prezentacím zvolených témat. V druhé polovině semináře se krátce diskutují předešlé prezentace a pak především příslušný text ze seznamu povinné literatury.
Každý student by měl prezentovat alespoň jednou (po dohodě může i dvakrát), téma si může zvolit sám a nahlásit jej nejpozději na druhé přednášce. Podmínkou pro prezentaci je, že se bude opírat alespoň o jeden z textů ze seznamu doporučené literatury (jeden text může být po konzultaci užit vícekrát pro různé problémy, ke kterým jej studenti hodlají využít) a propojí teorii s praktickým příkladem, který si stanoví student. Prezentace trvá 10 minut a musí obsahovat: shrnutí hlavních myšlenek textu (2 min), zdůvodnění a popis zvoleného praktického problému (2 min), aplikaci prvků teorie na praxi
(4 min), vlastní zhodnocení a doporučení (2 min).
Studijní povinnosti a klasifikace:
Účast na přednáškách ani seminářích není zcela povinná, ale lze za ní získat body, které se výrazně promítnou do celkové klasifikace.
Při menší než poloviční účasti na seminářích (tj. méně než 3 účasti) studenti musí navíc napsat test zjišťující jejich znalost povinné literatury.
Témata ústní zkoušky: 1) Jaký moment považujete osobně za přelom v rozvoji médií, proč, jaké další milníky znáte? 2) Jakými způsoby byste se pokusil/a prosadit informaci do médií, proč, co by Vaši snahu zhatilo? 3) Jak byste v roli despoty omezil/a mediální produkci, proč, jaká by asi byla odezva? 4) Jak čerpáte osobně z médií, v jakých rysech se to blíží nějakému popsanému typu publika?
Otázky písemné zkoušky:
Student, který navštívil méně než 3 semináře, musí skládat písemnou zkoušku jako podmínku k připuštění k ústní zkoušce.
K tomu musí získat minimálně 1 bod (maximálně jsou možné 4 body), přičemž má 2 pokusy, při každém je předložena jedna ze 4 variant testu. Každá varianta testu obsahuje 2 otázky, z nichž za každou lze získat 0 - 2 body.
Příklad varianty testu 1. V čem spočívá teorie o užití a uspokojení ze strany publika? 2. Porovnejte 2 zdroje zpráv alespoň ze 3 různých hledisek.
Studenti, kteří z jakéhokoli důvodu nebudou na žádném semináři prezentovat, musí navíc předložit písemné zpracování zvoleného tématu, což je pro ostatní studenty dobrovolné (chtějí-li získat více bodů, ovšem nemohou zpracovávat totéž téma, které už sami ústně prezentovali).
Student si téma pro písemné zpracování zvoleného tématu může zvolit sám a nahlásit jej nejpozději na poslední přednášce/semináři a odevzdat jej nejpozději týden před ústní zkouškou. Text se musí opírat alespoň o jeden z textů ze seznamu doporučené literatury a propojit teorii s praktickým příkladem. Písemné zpracování v délce minimálně 6 a maximálně 8 normovaných stran (NS) musí mít tyto náležitosti: shrnutí hlavních myšlenek textu (1 - 2 NS), zdůvodnění a popis zvoleného praktického problému (1 - 2 NS), aplikaci prvků teorie na praxi (2 - 3 NS), vlastní zhodnocení a doporučení
(1 - 2 NS).
Kurz je zakončen ústní zkouškou.
Podmínkou k připuštění k ústní zkoušce je buď návštěva alespoň 3 seminářů nebo získání alespoň 1 bodu ze 4 možných v doplňkovém písemném testu, který zjišťuje znalost povinné literatury.
Při ústní zkoušce si student vylosuje téma, následuje 10 minut na přípravu a dalších 10 minut probíhá samotné zkoušení.
Hodnotí se: kreativita přístupu k tématu (až 1 bod), kvalita ústního projevu (až 1 bod), aplikace na praktický příklad (až 2 body), dodržení časového limitu (až 1 bod) a odkaz na literaturu (až 1 bod); maximálně lze tedy získat 6 bodů.
Bodování:
Účast na přednášce: 1 bod (max. 6 bodů)
Účast na semináři: 2 body (max. 12 bodů)
Prezentace zvoleného tématu: 3 - 5 bodů (jeden student max. 2 x, tj. max. 10 bodů)
Bonus 2 body pro ty, kdo budou jako první prezentovat - na prvním semináři.
Písemné zpracování zvoleného tématu: 3 - 5 bodů
Vystoupení s aktualitou a komentářem: 2 body (jeden student max. 3 x, tj. max. 6 bodů)
Písemný test z povinné literatury (pro ty, kdo mají nízkou účast na seminářích): 0 - 4 body
Ústní zkouška: 0 - 6 bodů
Maximální počet bodů, které lze získat: 47 bodů (pro skutečně aktivní :-)
Hodnocení: výborně ?.......... 29 až 47 bodů velmi dobře ?.... 22 až 28 bodů dobře ?.............. 16 až 21 bodů neuspěl/a ?........ 15 a méně bodů